
Colours of Ostrava bez bariér #nejsemtabu
Byla jsem teď 4 dny na Colours of Ostrava a megalomansky si to užila! Je to vlastně můj nejoblíbenější český festival. Miluju celou tu atmosféru areálu Dolních Vítkovic, hudbu, jídlo, lidi, prostě všechno! 😊
Magazín Inspirante se věnuje stylově bohaté žurnalistice, která upozorňuje na nejrůznější sociální a zdravotní problémy, ale především nabízí řešení a motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informací v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled na svět a věříme, že s námi bude bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium a snažíme se mít stále větší dosah. Jsme tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro něž je rozmanitost, inkluze a prolínání různých světů důležité.

Byla jsem teď 4 dny na Colours of Ostrava a megalomansky si to užila! Je to vlastně můj nejoblíbenější český festival. Miluju celou tu atmosféru areálu Dolních Vítkovic, hudbu, jídlo, lidi, prostě všechno! 😊

Rodina prý čekala, že Terku v pubertě uvidí v televizi zatýkanou jako zapálenou aktivistku. Dočkala se až letos, naštěstí bez pout. Terka v dubnové epizodě pořadu Klíč otevřeně mluvila o podnikání v kalhotkách, kolapsu a životě věrně zachyceném na blogu NEJSEMTABU. Život s Crohnovou chorobou a stomií? Do pytle, to teda bude článek!

Seděla jsem s jedním klukem v jakési pražské hipsterské kavárně. Hipsterská byla proto, že ačkoliv bylo už několik měsíců po prezidentských volbách, na zdi pořád visely plakáty s Karlem Schwarzenbergem. Zatímco jsem upíjela mojito, venku projížděly tramvaje.

Jak by řekla babička. Monotónní tuc, tuc, tuc…, žádná kreativita. Jen děsně hlučné a divné zvuky. Bohužel, nebo naštěstí, babička už na Hluboši nebydlí. A tak ji nerušila velkolepá dobrovolnická sobota v duchu Depeche Mode na hlubošském zámku.
Je dusivé vedro. O čem jiném v těchto dnech psát, než o chlazeném pivu, zmrzlině, pláži nebo vodáctví. Pivo nepiju, na pláž to mám daleko a zmrzlinu si nedám – co kdyby přeci jen na plavky letos došlo!?! Napadá mě ještě větrák, ale to není žádná romantika, takže zbývá vodáctví. Ale věřte mi, pro Neználka v Neptunově království je to spíš pořádná fuška.

Být na první pohled perplex má jednu kouzelnou vlastnost. Nepřetržité lavírování mezi tím, jestli jste stejní nebo jiní než ostatní. Nudit se u toho nebudete. Přirozená lidskost, léta výchovy, tabulka čokolády a nejlepší kamarádka vás dovedou k tomu, že jste stejní, jako všichni ostatní, akorát trochu kulháte. Pak vylezete ven, zjistíte, že schody sami nedáte. Naučíte se přepočítávat trasy a plánovat je podle počtu bariér a lidí ochotných pomoct na

Pochopil, že pokud s něčím nesouhlasíme, nemá cenu sedět v koutě. Ať už na vás ostatní budou koukat jako na sebevětšího blázna. Rozhodl se, že něco změní. Změnil. Když umíral, nebylo mu ani 23 let…

Někteří lidé mají ve zvyku mluvit se zdravotně postiženým člověkem jako s malým dítětem a dokonce mu tykají (nemyslím tykání mezi lidmi na vesnici, ve které se zdravotně postižení lidé narodili a žijí). Jako si každý zdravý člověk zaslouží slušné jednání, tak i zdravotně postižený člověk si takové jednání zaslouží. Proto pokud potkáte zdravotně postiženého člověka např. v obchodě a chcete se s ním bavit, prosím, netykejte mu a nehlaďte ho po hlavičce, to nemáme rádi. Mluvte se zdravotně postiženým jako

Čekám na odběry krve. Fronta se táhla až ven už když jsem sem přišel, ale ubývá to rychle. Před dvaceti minutami jsem stál venku a za chvíli jdu na řadu. Koukám se za sebe na další čekatele, kteří přišli později. Jsou na první pohled nervózní. Starší ženy šermují holemi, pánové se mračí přes tlustá skla…

Jste líný? Já hrozně! Naštěstí mám psa, který mě zaručeně z postele vykope. Někdy je to bolest chodit venčit 3x denně. Rozhodnutí jsem ale nikdy nelitovala, jinak bych v období nemoci asi k té posteli přirostla. Ono je hrozně jednoduché přestat s jakoukoli činností, když vám není dobře. Nejdřív to opravdu nejde, pak se zase nechce. Já jsem ze začátku ke všemu měla dost strach někam jezdit sama. Co
Žádné události k zobrazení
Náš účet je:
115-5689490267/0100
Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!