S Janem Figielem se známe necelé dva roky. Poprvé jsme se setkali při výšlapu ostravské Rosky (Roska sdružuje pacienty, kteří trpí roztroušenou sklerózou, pozn. red.) na Prašivou v květnu 2021. Beskydský vrchol nám dal oběma zabrat. Při čekání na autobus a zpáteční cestě jsme se dali do řeči a zjistili jsme, že oba bydlíme na Slezské Ostravě a máme i společného známého – včelaře. V autobusu, který vezl výletníky z ostravské Rosky na Prašivou loni v květnu,

Rozprostře se po celé kuchyni a neobejde se bez nůžek, kleští, lepidla, tavné pistole a plstící jehly. Kdyby figurku z polystyrenu nebo velké kartonové špulky dělala naráz, trvala by jí necelou hodinu. Svými dekoracemi vždycky potěší ty, co si je pořídí a vystaví, ale s takovým zájmem nepočítala. Původně si chtěla jen vyčistit hlavu, vidět za sebou nějaký výsledek a procvičit ruce a prsty, kterým skoro třicet let dává zabrat roztroušená skleróza. A teď je z toho trochu

Třiatřicetiletý Petr Haluška je iniciátorem projektu Nevidomí za volantem. „Ten je unikátní nejen u nás, ale celosvětově. Nevím o žádném spolku, který by rozvíjel obdobné aktivity. Jsme připraveni přijmout mezi sebe každého, koho baví vše, co má alespoň dvě nebo více kol, motor a volant nebo řídítka. Zajímá nás všechno, co se pohybuje na souši, vodní hladině či ve vzduchu,“ říká v úvodu našeho povídání Petr Haluška. A dodává, že u rodáka

V oboru je třicet let. V kartotéce firmy Protetica Medica má kolem čtyř tisíc jmen, přednáší studentům a dělá hodně, aby se tahle profese nekrčila opomenutá a izolovaná někde v koutku. Povědomí je ale stále mizivé, navíc ho ovlivňuje řada trendů a mýtů, které spolu s nedostatečným finančním ohodnocením a tlakem na odosobněnou výrobu nakonec odeženou i to málo nových kolegyň a kolegů. Jan Červený je ortotik protetik a dobře ví, jakou prestiž by si tenhle