Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

„Já jsem se jako zrakově postižená narodila,“ pravila nedávno v České televizi kolegyně Nicole. Já teda ne: já od narození blbě vidím a taky jsem nahluchlá jako poleno.

O handicapu korektně mluvím a píšu, ale ve své hlavě jsem nekorektní, sarkastická, cynická a dost často mluvím jako dlaždič. A občas takhle mluvíme i nahlas.

A když moje kamarádka Viola řekne bílé holi klacek, nedám jí přednášku o typech holí, nezahrnu ji terminologií ani ji nepřetáhnu.

Chtít po člověku, který se dosud osobně nedostal do styku s někým, kdo nevidí nebo vidí špatně, aby „věděl“, je stejná kravina jako nedávná žaloba neslyšícího Newyorčana na pornostránky za to, že jsou videa bez titulků.

 

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Napsat komentář

Marie Zemanová

Marie Zemanová

V redakci magazínu Inspirante pracuje od června 2018. Poslední dva roky působila v časopise Zora, předtím pracovala například v České televizi, iDNES a v Economii. Od srpna 2019 píše sloupek #za-zrak. Ve facebookovém profilu Za-Zrak informuje o životě bez zraku v souvislostech. Je součástí týmu Návštěvy POTMĚ, ve kterém se nevidomí setkávají se seniory. Kromě toho aktivně naslouchá ve vlastním projektu 1 Velké ucho.

Další příspěvky autora