Inspirante

Břetislav Lapisz

Rodák z Českého Těšína prožil dětství v nedalekém Havířově, od konce studií v roce 1990 bydlí v Ostravě. Absolvent učitelství Pedagogické fakulty Ostrava (obor čeština – dějepis) se zajímá o novodobou historii, jeho největším koníčkem je sledování sportovních přenosů (od fotbalu přes hokej, stolní tenis až po šipky). Rád cestuje, jeho nejoblíbenější destinací je Slovensko. A v poslední době zahradničí (s poměrně mizernými výsledky). Je ženatý a má dvě dospělé děti. Roztroušená skleróza jej „provází“ od roku 1998.

Ujde více než 300 kilometrů, aby pomohl

Luděk Kopa zahájil 3. září své putování z nejvýchodnější obce republiky Bukovce. V plánu má projít pěšky republiku po její hranicí se Slovenskem a dorazit až do Břeclavi. Za deset dní by měl mít za sebou více než 300 kilometrů.

Protože Beskydy máme z Ostravy „za rohem“, napadlo mě cestovatele oslovit a zkusit se domluvit na setkání na Bílém Kříži v těchto horách. Autem dojedu na Visalaje a pak to mám k místu setkání necelou hodinku i svým hlemýždím tempem. Domluvili jsme se sice na 16. hodinu, ale nakonec jsem dorazil s mírným zpožděním. U venkovního občerstvení bylo ve všední den a krátce před zavíračkou celkem prázdno.

Více »

Pomáhají rodinám, které pečují o své blízké

Neziskovka s duší z.s. působí v Příboře na Novojičínsku od roku 2023. „Ve své činnosti se hlásíme k principům sociálního podnikání, přičemž se zaměřujeme na podporu místní komunity v Příboře a jeho okolí,“ říká v úvodu rozhovoru Zdeňka Roubalíková, zakladatelka a vedoucí péče organizace Neziskovka s duší, která má díky své dlouholeté praxi v sociálních službách hluboké porozumění pro potřeby pečujících osob.

Více »

Usínáte na boku, na zádech, nebo na břiše?

Spánek je téma, o kterém bych mohl debatovat dlouhé hodiny. Nepatřím totiž mezi šťastlivce, kteří dokáží „zabrat“ krátce po zalehnutí. O tom, že bych třeba při cestování busem prospal noční cestu někam k moři, jak to dokáže moje manželka, o tom si můžu nechat jen zdát.

Za těch skoro třicet roků, co se potýkám s roztroušenou sklerózou, se to moje spaní zhoršilo. Takže si občas „pomáhám“ i pilulkami. Ale nespavostí trpí dneska každý druhý, tak z toho až takovou vědu dělat nechci. Abych měl to spaní lepší, vyzkoušel jsem snad všechno. Nastudoval jsem na internetu rady pro špičkové americké armádní bojové jednotky, jak usnout do minuty nebo tak nějak to bylo míněno. Ty jsem svého času zkoušel i v praxi. Výsledkem bylo, že jsem po hodinovém převalování zlostně vykročil do kuchyně, abych „vybílil“ ledničku, což je metoda, jak se trochu zklidnit.

Více »

Chce pomoci kamarádovi, který se léčí s RS

Už několik let žije Luděk Kopa s diagnózou chronická lymfocytární leukémie (CLL) – zhoubného onemocnění krvetvorby. Podstoupil dvě biologické léčby i transplantaci kostní dřeně. Přestože doufal, že se nemoc nevrátí, stalo se. Únava, oslabená imunita a nejistota se staly součástí jeho života. Ale nevzdal to, nemoc ho nezastavila. Pěšky projde 300 kilometrů přes Beskydy a Bílé Karpaty.

Více »

Kdo chce, ten může

Sociální podnik CHCEŠ – MŮŽEŠ, s.r.o., který pojmenovali podle citátu úspěšného podnikatele Tomáše Bati, vznikl jako dceřiná společnost Letokruhů, o.p.s. v dubnu 2021, aby nabídkou svých služeb (rozvoz obědů, nákupy, úklidy, praní prádla, dovoz automobilem) doplňoval činnosti Pečovatelské služby. Společně se oběma firmám daří pomáhat seniorům a lidem se zdravotním postižením, aby mohli žít doma. 

Více »

Prohlídka zámku, nebo výlet do hor?

V představení redaktorů Inspirante mám uvedeno, že jsem vystudoval Pedagogickou fakultu, obor čeština a dějepis. Naši známí, kteří procestovali Evropu a také část světa, mě proto automaticky považovali za odborníka a hodně se divili, když jsem místo prohlídky zámku, baziliky či nějaké další významné památky zvolil při poznávacím zájezdu jako náhradní variantu radši procházku horským údolím nebo koupání v jezeře či moři.

Více »

Svatoanenské slavnosti pomohly dobré věci

Tradiční benefiční Svatoanenské slavnosti, které se se v areálu Domova sv. Josefa ve Dvoře Králové-Žirči uskutečnily poslední červencovou sobotu, přilákaly 1 589 návštěvníků, kteří podpořili nemocné roztroušenou sklerózou. Andrea Kollová, koordinátorka slavností, upřesnila, že bohatý kulturní program probíhal na čtyřech scénách a nabídl hudbu, divadlo, řemesla i program pro děti. Velký ohlas měl koncert Báry Basikové, Petra Vondráčka, Honzy Křížka i kapely Kband. 

Více »

Nakonec došlo i na smlouvání

Ve svém ani ne měsíc starém sloupku jsem se těšil na dovolenou v Polsku a vycházel jsem přitom ze zážitků z dovolené, kterou jsme u našich severních sousedů strávili v roce 2011. 

Hned zpočátku musím přiznat, že čtrnáct let staré zkušenosti mi letos byly prakticky k ničemu. Polsko se změnilo k nepoznání a z mých postřehů si troufám tvrdit, že je to moderní evropská země, která nás v mnoha ohledech předběhla. A to zdaleka nejen v nabídce ubytování, služeb či turistických atrakcí. Asi nejmarkantnější je z mého pohledu kvalita silnic a dálnic. Zatímco v roce 2011 nám cesta z Gdaňsku u Baltského moře do Ostravy trvala bezmála dvanáct hodin a trmáceli jsme se po silnicích přes desítky křižovatek velkých měst, letos jsme zpáteční cestu zvládli za šest hodin. Vysvětlení je jednoduché, celou trasu jsme absolvovali po dálnicích. Většina z nich byla bez poplatku. Ubytování jsme si objednávali přes booking, až na jednu výjimku to byly útulné a velmi slušně vybavené apartmány. Projeli jsme Polsko až k Baltu křížem krážem a setkávali jsme se nejen s ochotnými a usměvavými servírkami, číšníky, pracovníky turistických center, ale i s náhodnými kolemjdoucími, kteří nám poradili, když jsme nemohli najít nějakou významnou památku.

Více »

Svatoanenské slavnosti pomáhají i boří bariéry

Už 24. ročník Svatoanenských slavností bez bariér se uskuteční poslední červencovou sobotu v Areálu sv. Josefa ve Dvoře Králové-Žirči. Bohatý kulturní program na čtyřech scénách, prezentace sociálních podniků, řemeslný jarmark, výstavy a mnoho dalšího lákají každoročně tisícovku návštěvníků.

Více »

Zrakové postižení jsem vzala jako součást života  

V deseti letech si Hana Petrová poprvé nasadila brýle, tehdy s půl dioptriemi na každém oku. Nikdo tehdy netušil, jak moc se její život za pouhých osm let změní. Dnes je to už pětatřicet let, kdy se projevilo genetické onemocnění sítnice a téměř úplně ji připravilo o zrak. Čerstvá držitelka Ceny veřejnosti Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové se pro magazín Inspirante za těmi lety ohlédla.

Více »

INSPIRANTE doporučuje