Je důležité starat se o jizvy #NEJSEMTABU

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Vše, co zde s vámi sdílím, píšu vlastními slovy, proto v tom prosím nehledejte odbornou pomoc a omluvte mé někdy nemotorné a nepřesné vyjadřování. Chci s vámi sdílet svůj příběh a nasměrovat vás k hledání pomoci. Jde o téma doktory často bohužel opomíjené, přitom je to dost zásadní problematika, která dokáže neblaze ovlivnit kvalitu života pacienta. Jsem toho sama příkladem…

V minulém článku jsem vám vyprávěla, jak probíhala moje první rehabilitace. Další sezení vypadají tak, že dorazím k fyzioterapeutce, kde se automaticky svléknu do spodního prádla, a ona mě projede svým zrakem ostřížím, jak a kde je potřeba ten den pracovat.

Prvních pár sezení se zaměřovalo pouze na uvolnění stažených jizev a tkání na ně navazujících. Bylo to pro mě dost nepříjemné. Jizvy bolely, tahaly, pálily. Na doma jsem dostala úkol v terapii pokračovat. A po několika dnech začala přicházet úleva. To, čeho jsem se roky bála dotknout, najednou nebolelo. Jakmile mě jizvy přestaly bolet, neměla jsem najednou problém přijmout je za vlastní. Přestaly mě trápit a staly se finálně mojí součástí.

Následovalo uvolnění svalového systému celého těla. Tedy to, co bylo staženo, potřebovalo povolit, a to, co bylo uvolněno, zase posílit. Všechna sezení probíhala s největší citlivostí k mým pocitům, bolestem břicha, celkovému vnitřnímu prostředí těla, aby mi terapie neublížila. Překvapivě jsem zjistila, že moje problémy s jizvami a srůsty vysokou měrou napomáhaly bolestem zad. Naučila jsem se, jaké je správné držení těla, cviky na posílení břišních svalů a naopak cviky, jak se řádně protáhnout.

Myslím, že pro velkou část fyzioterapeutů bude práce se stomií něčím novým a neprobádaným, věcí, ze které budou mít respekt. Především pak práce s pacienty, kteří mají stomii v návaznosti na onkologické onemocnění. Nechtěně by mohlo dojít k roznesení rakovinových buněk dále do těla, tedy možnost metastáz. Pak je terapie samozřejmě omezená či zakázaná. Ale i kdyby… Jsem už přesvědčená, že pokud pociťujeme jakýkoli diskomfort po operaci stomie nebo jakékoli jiné břišní operaci, je nutné odbornou pomoc vyhledat. Přes praktického lékaře, rehabilitačního lékaře či přímo fyzioterapii. Prostě něco zkusit, něco udělat, protože jinak se problémy budou jen zhoršovat…

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Tereza Nagyová

Tereza Nagyová

Od roku 2015 působila Tereza Nagyová ve stomické pacientské organizaci České ILCO z.s. - dobrovolné sdružení stomiků, díky čemuž, jak sama říká, dostala odvahu mluvit otevřeně o životě se stomií a psát blog Nejsemtabu.cz. Nedlouho na to se rozhodla šít speciální prádlo pro stomiky pod značkou MyPouch. I proto se Tereza připojila k projektu Revenium, a tak na Inspirante najdete její sloupek #nejsemtabu.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!