Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Pandemie koronaviru je tu s námi už rok a to se odráží nejen na fyzickém zdraví obyvatel České republiky.

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během pandemie počet duševních onemocnění z 20 na 30 %. A podle sociologů se ztrojnásobil počet lidí, kteří pociťují úzkosti či středně těžké deprese. To je alarmující zjištění. Lidé se dostávají do stavů úzkosti a deprese z nejisté budoucnosti a příliš dlouhého lockdownu. Adrenalin a touha pomáhat z jarního období přešla do pocitů deziluze a vyčerpání. Naštěstí existují iniciativy, ať už z řad aktivistů, či psychologů, které se snaží občanům od nepříjemných stavů ulehčit a dát nějakou naději.

Faktem však zůstává, že krize se týká hlavně mladých dospělých do 24 let, členů těžce finančně postižených domácností a žen s nezletilými dětmi. Kvůli zvýšenému tlaku a větší zodpovědnosti nejen za sebe není divu, že tyto skupiny obyvatel pociťují zvýšenou míru úzkosti. Jak úzkost vůbec poznat? Patrné jsou zejména fyzické příznaky. Mezi ty patří bolest na hrudi a bušení srdce, dušnost, bolesti končetin a svalů, pocity slabosti a necitlivost kůže, případně brnění, zvýšená teplota, pocení a třes, závrať a bolest hlavy, problémy se spánkem a nakonec žaludeční obtíže. Tyto příznaky se mohou, ale nemusí vyskytovat současně, u každého je to zcela individuální. Varovným signálem by měla být okolnost, zda nám tyto projevy výrazně zasahují do běžného života a schopnosti plnit každodenní úkoly. V případě, že znáte někoho, kdo trpí úzkostí, existují tipy, jak mu pomoci ještě předtím, než mu doporučíte odborníka. Za prvé si zjistěte co nejvíc informací o úzkosti. Pak je také důležité umět naslouchat a být trpělivý – ne všechny projevy úzkosti mohou být laikovi srozumitelné, je však třeba tu pro druhého být a být mu oporou. Nezlehčovat situaci a nenechávat dotyčného o samotě.

V případě celkové duševní nepohody je možné obrátit se na některou s krizových linek pro dospívající či dospělé, ale i seniory či rodiče strachující se o své děti. Pokud obtíže přetrvávají, není žádná ostuda vyhledat pomoc odborníka formou psychoterapie. Přehledné informace všech dostupných sociálně-zdravotních služeb v republice sestavilo například neziskovka Nevypusť duši zde: nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!