Slavní s handicapem: Nikola Tesla

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Vynálezce Nikola Tesla, po kterém Elon Musk pojmenoval svou firmu, trpěl údajně, stejně jako známý podnikatel, Aspergerovým syndromem. Nebyl to však jediný Teslův „neduh“ – měl problém s mnohými patenty svých vynálezů a často se v rámci své práce zadlužoval. Je známým faktem, ale také klišé, že nějaká forma autismu se vyskytuje nezřídka u velmi nadaných lidí, kterým Tesla bezesporu byl. Není to však pravidlem.

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve vesnici Smiljan, která ležela v tehdejším Chorvatském království, autonomní korunní zemi v rámci rakousko-uherského Zalitavska. Po absolvování gymnázia šel studovat matematiku a fyziku ve Štýrském Hradci. Učitelé si brzy všimli jeho talentu a nechali ho pomáhat s fyzikálními pokusy. Tehdy se Tesla dostal do kontaktu s Gramovým dynamem a zjistil, že motory na stejnosměrný proud se nehodí pro praktické využití. V létě 1883 proto sestrojil první motor na střídavý proud. Poté na doporučení otce studoval v Praze na Univerzitě Karlově, ale po otcově smrti studium ukončil. Tesla za svého života pobýval v několika městech: vedle Prahy žil chvíli v Budapešti, poté v Paříži a nakonec se natrvalo usadil ve Spojených státech.

Tesla začal pracovat ve společnosti Edison Machine Works, ovšem po četných neshodách s Edisonem založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manufacturing. Ta se soustředila na výrobu a patenty vylepšení pro obloukové lampy. Ovšem i zde měl Teska problémy. Chtěl se věnovat strojům na střídavý proud, s tím však investoři nesouhlasili a propustili ho. Po období nezaměstnanosti podepsal smlouvu s Edisonovým rivalem Westinghousem, začal pracovat v jeho laboratořích, kde se soustředil na „svůj“ střídavý proud a učinil i mnohé další objevy. Například objevil, že lze vytvořit točivé magnetické pole v případě, že jsou dvě cívky, postavené proti sobě do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Tento objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru (dnes nazývaný asynchronní motor) a odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu.

Poté se začal zabývat technologií rádiového přenosu a jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj. Avšak ne u všech jeho významných objevů mu bylo připsáno prvenství –  nechal si sice přihlásit okolo 300 patentů, ale hodně jeho vynálezů bylo objeveno jako vedlejší produkt základního výzkumu, u kterých Tesla často neodhadl budoucí potenciál, a tak mu zpětně nebylo přiřknuto prvenství. V 90. letech 19. století navíc narůstaly konflikty s Edisonem v tzv. „válce proudů“, v níž šlo o vhodnost užití stejnosměrného či střídavého elektrického proudu v rozvodné síti. Edison si chtěl ponechat příjmy z patentů na stejnosměrné stroje a snažil se Teslu zdiskreditovat, ale neuspěl – firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s využitím dvoufázových alternátorů.

Tesla se později přestěhoval do Colorado Springs, kde vybudoval vlastní specializovanou laboratoř a věnoval se v ní pokročilým a vizionářským výzkumům souvisejícím především s bezdrátovým přenosem elektrické energie. O rok později laboratoř opustil, získal finance od miliardáře J. P. Morgana, a měl tak prostředky na zapojení se do tzv. Wardenclyffské věže, jež měla zajišťovat bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti. Když však Morgan po několika letech neviděl návrat investic, přestal Teslu podporovat. Jelikož se Teslovi nepodařilo sehnat finance jinde, projekt byl ukončen. Navíc se dostal do soudních sporů o vynálezu rádia. Guglielmo Marconi za něj získal Nobelovu cenu za fyziku, což Teslu znechutilo. Prvenství mu bylo prokázáno až tři měsíce po smrti.

Teslovi nejen finanční problémy pokračovaly až do konce života. Po první světové válce se stáhl do ústraní, ve výzkumu pokračoval, ale spíše na teoretické bázi. Zabýval se například tzv. paprsky smrti či létajícímu stroji poháněnými elektromagnetickým polem. Nikola Tesla zemřel 7. ledna 1943 v hotelu New Yorker a s jeho smrtí se obecné povědomí o jeho osobnosti změnilo ze seriózního vědce na samotářského podivína. V pokročilém věku se stal vegetariánem a konzumoval pouze mléko, zeleninové šťávy, chléb a med. Jeho zápisky a poznámky po jeho smrti zabavila FBI. Můžeme spekulovat, jak velký vliv měl na Teslovo podivné chování údajný Aspergerův syndrom, faktem však zůstává, že to byl člověk výjimečného talentu a impaktu v oblasti fyziky a technologií.

Foto: wikimedia.org & pixabay.com

Fotografie N. Tesly (1856-1943) ve věku 34 let

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!