Je to na rozbití úst, glosovala kolegyně s vážnou poruchou zraku nové sloupky v pražských Holešovicích, které někdo (možná i v dobré víře) nainstaloval přímo na konci vodicích pásů na přechodech. Takhle, kolegyně nepoužila slovo ústa, ale napsat na začátku glosy Je to o hubu mi přišlo trochu neomalené 😉.
Sloupky jsou to pěkné, designové, jistě nebyly levné, bohužel pro člověka s vážnou vadou zraku nebo nevidomého se stávají pastí. A nejsou jen na jednom přechodu, Designové sloupky v této městské části se nedávno objevily u více přechodů.
Je jasné, že Praha není město, které bylo původně stavěné jako bezbariérové. Ne, není. A je pravda, že v posledních letech se snaží zlepšovat situaci pro lidi s postižením, ať už pro ty s poruchou zraku, vozíčkáře, či lidi špatně chodící. Proto zarazí, když vznikne něco nového a takto nedomyšleného.
Ale jak kolegyně dodává – bohužel to není jen případ přechodů v Holešovicích, poměrně často se stává i to, že na nových cyklostezkách či vycházkových trasách vodicí pás či vodicí linii pro nevidomé přerušuje betonový sloupek či jiná bariéra, která má bránit tomu, aby mezi pěší a cyklisty vjížděly automobily. Zároveň však ztěžuje chůzi lidem, kteří vidí špatně nebo nevidí vůbec, protože v místě vodicího pásu prostě překážku nečekají.
Je to škoda, přitom by možná stačilo se zamyslet, případně se poradit s organizacemi, které lidi s poruchami zraku sdružují nebo o ně pečují.
Foto: redakce Inspirante
