Týden bez sportu? Nepříjemná představa! Sportem žiju dlouhá léta a zdravotně vynucené pauzičky mi nedělají nejlíp. Na druhou stranu, v podobných bacilchvílích čtu sportovně zaměřené knížky, poslouchám tematické podcasty a po vzoru svých rodičů sleduju sportovní dění u nás i ve světě.
Když není bacil (nebo vedro) v dohledu, je to o dost veselejší. Hned zrána si naordinuju pravidelnou patnáctiminutovku s jógou a během dne protáčím nejrůznější pohybové aktivity. Už jen vystoupit o zastávku dřív, vyjít schody a nepoužít rovnou výtah stojí za to. Pro někoho drobnost, ale pro člověka s problémem s chůzí… Výhra v loterii.
Samozřejmostí je i pravidelná návštěva fyzioterapie zhruba dvakrát za měsíc, která je nedílnou součástí mých pohybových snah. Oceňuju mou fyzioterapeutku, že se nezalekla nemocného těla, kde je často víc pochroumaného než funkčního. Všechny její rady přetavuju automaticky i do pravidelného domácího cvičení.
Bacha na přetížení
U každé sportovní aktivity dbám na to, abych se fyzicky nepřetáhl. Signálem přetížení jsou v mém případě brnící nohy. Těmi mi roztroušená skleróza jasně naznačuje, že je čas odpočívat. A jelikož má Růženka vždycky pravdu, jak jsem RS nedávno roztomile nazval, sklapnu paty a jdu si hajnout. Plus si rychle vzpomenu, proč vlastně cvičím.
Sport je pro mě především obrovskou radostí. Dělám něco, co mě opravdu baví, zároveň zlepšuju kondičku a jsem celkově zklidněný. Ve fitku všechny starosti obrazně zamknu do šatní skříňky a nenechávám se jimi rdousit. Jsem jen já a moje tělo. Zen a meditace v praxi!
Sportovní vzory
Sport miluju díky taťkovi, který je mým vzorem od dětství. Jedna z mých oblíbených dětských vzpomínek je ta, kdy dělá kliky a já mu při tom sedím na zádech. Není divu, že miluju zrovna posilování!
Když se podívám do současnosti, dalším výrazným vzorem je i má žena, která měla ke sportu vždycky blízko. Díky téhle společné vášni můžeme sportovat spolu a sdílet svoje zážitky. Prostě bezva partnerská aktivita!
Kam zamířím za pohybem já, tam následuje i ona a naopak. Naše obousměrné sportovní ovlivňování mám moc rád. Já ženu přivedl k silovému sportu a tai-chi, ona mě k józe a lezení. Je jasné, že nikdy nebudu tak skvělý horolezec jako má milá, ale úpornou snahu o metr a půl na dětských lezeckých stěnách mi nikdo vzít nemůže.
Naše láska ke sportu se nepřekvapivě odráží i pří výběru společné dovolené, kterou plánujeme podle dostupného pohybového vyžití. V Luhačovicích preferujeme procházky s častými zastávkami na všudypřítomných lavičkách, kde si povídáme, čajujeme a svačíme dobroty.
Jinde si zajdeme do fitka a v autě vezeme nordic walking hole na romantické toulky přírodou. Když nic kloudného nenajdeme, společné tai-chi to jistí.
A proč se „mořit“ cvičením i na dovolené? Kromě toho, že nás sport baví, myslíme i na mé zdravotní trable, který vyžadují pravidelný pohyb. Týden dělat kulové, tak se další měsíc nehnu. Bez pravidelného cvičení mi tuhnou svaly, mám silnější neuropatické bolesti, celkově se rychle zhorší hybnost i jemná motorika, jsem zesláblý, nálada je těžce pod psa…
A jak vypadá naše sportovní dovča ve fitku?
Musíme být kreativní! Díky roztroušené skleróze mám hodně omezení, ale i s nimi po vzoru Doktora Strange čaruju, jak se dá. Zásadně netahám žádné těžké váhy, hlavní cíl je udržovat svaly v chodu.
Když jde moje žena běhat na pás, já si jdu vycházkovým krokem na vedlejším stroji a držím se z obou stran jako nacucané klíšťátko. Většinou jediný, ale to je mi putna. Nechci riskovat držkopád! Není totiž žádnou výjimkou, že se mi podlomí koleno a nohy neposlouchají. On pád na páse nikdy nevypadá ladně, spíš jako vzpoura strojů.
Kromě běhání na páse už nezvládám ani jízdu na kole, ale rotoped to naštěstí jistí. Jeho nespornou výhodou je, že na něm nezajedu do nejbližší škarpy, když selže můj pochroumaný balanc.
O dovolených si dopřáváme i společný trénink s trenérem. Rádi totiž zkoušíme posilovací stroje, které ještě neznáme. Na přítomnost trenéra jsem zvyklý, jelikož jsem dva roky cvičil pod odborným dohledem profíka, který všechny cviky uzpůsoboval mému handicapu. Rozhodně doporučuju najít trenéra, který má zkušenosti s pacienty s roztroušenou sklerózou!
Podtrženo a sečteno
Nevadí mi, že nebudu mistr republiky nebo fitness polobůh. Spoustu cviků už fyzicky nezvládnu, ale o tom to není. Nejde o medaile a top formu, hlavní je radost z pohybu. Ať už vyjdu schody nebo horu Říp.
Na to konto se chci podělit o pár vět, které mi nedávno řekla žena: „Nesrovnávej se s chlápky ve fitku, kteří jsou vesměs zdraví a plní sil! Máš vážné zdravotní problémy a makáš naplno, aby se tvoje nemoci nezhoršily. Užívej si milovaný koníček, na tom záleží nejvíc. V mých očích jsi vyhrál všechny sportovní soutěže světa.“
Tímto děkuji:
- Své ženě za neutuchající podporu při mém sportovním snažení.
- Taťkovi za celoživotní vzor.
- Dětské ikoně Rockymu za sérii mega motivačních filmů.
Nechť nás provází síla (nejen ve sportu)!
Foto: Pixabay
