Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Konečně jsem se dočkala „píchance“ do ramene! Někdo se očkovat chce, někdo nechce. Volba je na každém z nás. Já patřím do první skupiny. Stačí, že jsem nedobrovolná sběratelka vzájemně se podporujících těžkých nemocí, tak proč si zvyšovat šance na další „dobrůtku“ v těle… Dlouho jsem nad tím nedumala a očkování mělo definitivně zelenou.

U obvoďáka minimum lidí, žádné dlouhé čekání. „Píchanec“ a chvilku počkat, jestli se něco nebude dít. Nu, v tu dobu naštěstí nic, takže odvoz domů, příjemná sprcha a do postýlky ke knížce.

Ale bacha, čím jsem očkovaná! Démonizovanou Astra Zenecou. Co doktor, to jiný názor na tuhle vakcínu, ale upřímně… já jsem ráda, že jsem se očkování vůbec dočkala a zatím covidem neonemocněla. A to je s mou pochroumanou imunitou a celou rodinou ve zdravotnictví – zázrak s obrovským neonovým Z. Rodina v první linii je naštěstí komplet očkovaná, zbývala jsem jen já. Takže 3x aleluja, je to tam.

Vedlejší nežádoucí účinky byly, ale všechny očekávatelné – jobovka se nekonala. V noci zimnice, druhý den teplota 37,8, prostě žádné velké drama. Během zimnice jen pár mimovolných pohybů nohou, ale ty se mi dějí i s nachlazením. Ruka bolela chvilku celá, pak už jen rameno.

Upřímně, nic, co by se nedalo zvládnout. V porovnání s mými RS stavy, problémy se srdcem nebo nádorem v „kebuli“ – brnkačka. Teď už jsem v naprosté pohodě a dočasně si beru jeden acylpyrin denně na ředění krve. Dneškem už začínám najíždět i na sport a hlavně na PROCHÁZKY. Jak já se na ně těším!

Podtrženo a sečteno: Žádná mutace do opičky neproběhla (chlupatá jsem pořád stejně), nic nového mi nenarostlo ani neupadlo. A dokonce mi po očkování nenaskočil ani britský akcent, jaká škoda!

Pořád jsem to já, jen jsem mnohem klidnější, eliminuje se možnost těžkého průběhu nemoci covid-19.

Kolem nás je teď řada těžkých průběhů, často se špatným koncem nebo dlouhodobými následky. S palbou mých nemocí jsem nechtěla rozšiřovat řady, ale získat alespoň nějakou ochranu.

Stejně jsem taková roztomilá chemická „cisternička“, už chybí jen protřepat a nemíchat. Mám dojem, že si tělo po vpichu řeklo: „Hej kámo, tebe ještě neznám, vítej mezi náma. Vpravo je sympaťák Mavenclad, vlevo betablokátory, hned vedle (následuje dlouhý seznam…). Seznamte se a nepoperte se!“

Užívejme krásného počasí a věřme v lepší dny!

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Lenka Kyčerková

Lenka Kyčerková

Vystudovala jsem teologickou fakultu a politologii. Věnuji se lektorství čchi-kungu se zaměřením na pacienty s roztroušenou sklerózou, učím děti environmentální programy a kroužek vaření. V roce 2018 mi byla diagnostikována roztroušená skleróza, rychle následovaly diagnózy další. Dva roky píšu blog i na facebooku – Můj život s roztroušenou sklerózou. Miluji svou úžasnou rodinu, čchi-kung, kvalitní četbu, praktickou teologii, procházky lesem, ticho a dobré jídlo.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!