Minulý týden spadal do kategorie oživlé Murphyho zákony. Vše začalo už pondělním telefonátem z nemocnice. Sestřička mě poprosila o urychlené dodání dalších lékařských potvrzení. Hm… Jako naschvál v týden, kdy odjíždím do Prahy.
Být nedobrovolným vlastníkem mnoha kreativních nemocí, které se vzájemně ovlivňují, se prostě nevyplatí. Jdete k jednomu doktorovi a potřebujete s sebou fascikl lékařských zpráv a doporučení od jiných specialistů. Klasika, která nikdy neomrzí.
Plný nadějí jsem svým doktorům napsal, obvolal je, sednul do MHD a udělal si neplánovanou tour po čtyřech nemocnicích. Výsledek? Po urputné snaze jsem se dobral k jednomu potvrzení a další mám slíbené až na nejbližších kontrolách. Snaha byla…
Po tomhle částečném nezdaru jsem se upřímně těšil na Veletrh pracovních příležitostí v Praze, kde jsem s kolegyněmi zastupoval Revenium. Brno navštíví Prahu!
Začalo to slibně. Jindy fádní cesta byla okořeněna milou společností kamarádky. Dlouhé kilometry hned utíkaly rychleji. Zpoždění taky minimální, co víc si přát.
Samotný veletrh se taky vyvedl a já měl velkou radost, že jsem jeho součástí. Nabral jsem hodně kontaktů a domluvil několik rozhovorů. Networking v praxi! Díky těmhle fajn zážitkům jsem se začal bláhově domnívat, že jsem smůlu předchozích dnů zdárně pokořil.
Bohužel, opak byl pravdou…
Cestu zpátky do Brna hodnotím jako noční můru v mrazivém hávu.
Vysvětlení je dvojí:
1. Mám neblahý dojem, že se jim totálně zbláznila klimatizace/topení.
2. Nechtěně jsem zavítal do Narnie.
Kloním se k prvnímu vysvětlení, i když…
Ledový vzduch mi foukal přímo na krk, v kupé byla zima jako v „psírně“ a celkově jsem si připadal jako dobrodruh na ledové kře. Ideál pro někoho s nabouranou imunitou…
Moje spolucestující neváhala ani minutu a ze zoufalství si nasadila čepici, svetr, bundu a zakryla se dekou, kterou měla náhodou s sebou. Poučen jejím příkladem bude další výlet do Prahy jen se spacákem, čepicí a několika tlustými svetry.
Téměř čtyři hodiny v totální kose si svou daň vybraly bleskově. V pátek mi začala nenápadně stoupat teplota a bylo mi hrozně divně. V sobotu jsem už regulérně padl do horeček a přihlásil se silný kašel. V neděli horečky vystoupaly mnohem výš, začala haprovat chůze i rovnováha. A já si jen dokola opakoval vydrž, vydrž, vydrž.
A aby toho nebylo málo…
Tento týden je plný extrémně důležitých schůzek, které nejdou odložit. Čeká mě tak velká jízda s respirátorem na tlamičce. Naštěstí mám zajištěný odvoz mou ženou, bez ní bych se v tomhle stavu nikam nedostal.
Plán na tento týden je tak jasný. Pokusím se tyhle nečekané komplikace vydržet a bojovat dál. Nejen za zlepšení zdravotního stavu, ale i za své životní sny a plány. A že je to teď sakra těžký, co si budeme…
Ostatně jako polymorbidní pacient (trpící větším počtem různých závažných chorob a zdravotních komplikací) to nebudu mít nikdy úplně jednoduché. Každopádně s podporou mé ženy, rodiny, přátel a zaměstnavatele se mnohonásobně zvyšuje šance spokojeného a naplněného života.
Ať mě/nás provází síla!
Foto: Pixabay
