Datum 29. října se kvapem blíží, a ačkoli nám současná situace hatí plány, není důvod, proč by se Puntíkový den nemohl konat. Vaše úžasné outfity pravděpodobně nebudete moci předvést někde v terénu, každopádně i fotografie z domu bude dostatečným důkazem o účasti na Puntíkovém dni. Proto pro všechny, kteří se na mě obracejí s dotazy, zda má vůbec cenu, aby se Puntíkový den konal, mám jasný vzkaz: „Puntíky budou, ať se děje, co se děje!“

Naštěstí jsme ještě před těmi všemi opatřeními stihli obléct do puntíků celý Taneční orchestr ZUŠ Velké Meziříčí a nahrát s ním skladbu pro Puntíkový den. Se zhoršující se epidemiologickou situací nám bylo totiž už na svatého Václava jasné, že posledním možným termínem pro nahrávání je pátek 2. října. Přiznávám, že do místní ZUŠ jsem vstupovala s jistými obavami, jak studenti přijmou fakt, že je má v plánu nějaká bláznivá sestra v akci navléct do puntíkovaného oblečení. O to větší radost jsem měla, když se začali trousit žáci se svými nástroji a ostatním ukazovali své puntíkované úlovky. Atmosféra v souboru byla velice přátelská, naprosto mě pohltila a já si užila takový malý soukromý koncert, v jehož průběhu mě mrzelo, že mé hudební nadání skončilo daleko za branami ZUŠ, kdesi u táborových ohňů. Tito úžasní lidé obětovali poslední zkoušku Puntíkům a navíc byli schopni dát doslova během pár dnů dohromady skladbu a ještě zapracovat na svých outfitech. Tento pozoruhodný výkon by si býval zasloužil lepší techniku než fotoaparát a moji třesoucí se ruku, nicméně sehnat zručnějšího kameramana s kvalitnějším vybavením už bohužel nebylo v mých silách. Plížila jsem se úzkou uličkou, kterou chodívá Josef Vaňhara, když tento orchestr vede, a snažila se zachytit všechny ty mladé a talentované hudebníky. V orchestru je jich tolik, že se i při běžných zkouškách nachází část souboru na chodbě, protože do zkušebny už se prostě nevejdou. Takže až pak uvidíte na videu dvě dívky hrající mimo učebnu, vězte, že tam opravdu nestály na hanbě.

Přátelé, smekám před vámi a ještě jednou moc děkuji za podporu a spolupráci.

Netuším, zda bude možné uskutečnit bohulibý úmysl majitelky zdejšího Cukrářství U Hvězdy, která na Puntíkový den vyhlásila akci „káva zdarma pro příchozí v puntících“, a je mi zcela jasné, že Puntíky ve škole proběhnou maximálně v online formě, že plakát s informací o Puntících bude ve vitríně kulturního domu Jupiter klub viset stejně smutně jako ostatní plakáty zrušených koncertů a představení, že nadšení sportovci Žďárské ligy mistrů nebudou moci odplavat svůj puntíkový závod a v knihovně nám do puntíků oděné knihovnice budou moci podat vybrané čtivo maximálně oknem, jak tomu bylo na jaře. Stejně tak netuším, kdy budu muset obléct skafandr a mimo plán nastoupit do nemocnice, kde v současné době naše oddělení připomíná spíše pracoviště NASA než zdravotnické zařízení. Situace se teď na bojišti mění každým dnem a měsíc starý rozpis služeb nemusí být zítra pravdou. Ano, jsme ve válce a náš nepřítel je o to zákeřnější, že je neviditelný. Jediné zbraně, které proti němu máme jsou bezchybná týmová práce, ostražitost, disciplína a chladná hlava. Držme se, vyvarujme se zbytečných chyb a neřešme malichernosti, kolem nás je spousta závažnějších problémů než distanční studium našich ratolestí a zrušená oslava narozenin.

S nastalou situací se musíme popasovat a pokusit se najít jiná řešení. Cílem akce bylo zvýšit povědomí o lupénce, což můžeme učinit i ze svých domovů, a pokud se s námi bude chtít někdo podělit o ztvárnění této výzvy, uvítáme fotografie a vzkazy na našem Facebooku Puntíkový den. Ti, kteří Facebook nemají a rádi by se také k Puntíkovému dni připojili, můžou posílat fotografie a vzkazy na můj e-mail gabriela.dolezelova@revenium.cz, odkud budou následně předány pro sdílení na Facebooku. Zapomeňme na chvíli na covid a uvědomme si, že existují i další nemoci, které mezi námi byly, jsou a budou, protože jednou z nich je právě lupénka.

Buďte na sebe opatrní a za nás zdravotníky moc prosím, chovejte se ohleduplně k ostatním a zbytečně neriskujte. 

Vaše Sestra v akci spolku Revenium a členka výboru SPAE

Gábina Doleželová

Picture of Gabriela Doleželová

Gabriela Doleželová

Jsem zdravotní sestrou v neustálé akci. Sama nejsem pacientkou, nýbrž rodinným příslušníkem pacientů a pomáhám lupénkářům prostřednictvím pacientských organizací nebo v rámci vzdělávacích akcí pro odbornou i laickou veřejnost. Svěřené úkoly se snažím plnit do puntíku (Puntíkový den), šlapu do pedálů a ráda si poskočím (instruktor spinningu a jumpingu). Baví mě práce s dětmi, a to nejen těmi mými.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ