Je mu teprve 22 let a stihl toho už tolik, že když si o jeho aktivitách povídáme v kanceláři redakce magazínu Inspirante u několika šálků kávy, přemýšlím, kde se tomu klukovi vyndává akumulátor. A to má ještě celý život před sebou…
Na první pohled Marek působí roztržitě a snad i plaše; jako člověk, který je zcela pohlcen vlastním světem. Ve skutečnosti pohltí svým zapálením pro věc on svoje okolí. Je galantní, sečtělý a smysl pro humor neodkládá pravděpodobně ani ve spánku. Jeho divoké tempo nezpomaluje ani roztroušená skleróza (chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém), která mu byla diagnostikována začátkem letošního roku.
Z Českých Budějovic do Prahy
Marek Blažíček se narodil v prosinci roku 1995 v Českých Budějovicích, kde žil do třinácti let. Jeho dětství nebylo úplně idylické. Na základní škole neměl zpočátku štěstí na kolektiv a další starosti mu přidělávala ne zcela harmonická rodinná situace. Alespoň atmosféra mezi spolužáky se nakonec uklidnila. Na konci sedmé třídy základní školy opouští dobrou partu. Balí svoje věci a stěhuje se natrvalo do Prahy. „Nejprve se mi do Prahy ani trochu nechtělo, ale dneska už bych neměnil,“ říká Marek, který oceňuje pestrost kulturního a společenského dění ve velkoměstě.
Četl a četl, psal a psal…, ale to není všechno!
Prvotní rozpaky z velké změny a z nového životního prostoru vyústily v proces hledání nejen nových přátel, ale také v hledání vlastní identity. Objevily se první vnitřní konflikty a pocit osamělosti. Přestože mu bylo teprve necelých čtrnáct let, jeho oblíbenými autory se stali František Gellner, Christian Morgenstern, nebo Arthur Rimbaud. Tehdy se začala naplno projevovat Markova vášeň pro literární a uměleckou tvorbu – psal básně, úvahy a povídky. Byl zástupcem šéfredaktora ve školním časopise.
Směr, kterým se chce ubírat jak profesionálně, tak v rámci zájmových aktivit, byl už tehdy jasně definován. Ale on sám, i kolegové v redakci a jeho blízcí vědí, že prostě žije svůj sen a dělá naplno, co ho těší, takže se stírá rozdíl mezi prací a volným časem. Marek má to vše v jednotě.
S přestupem na Gymnázium Elišky Krásnohorské v roce 2011 se začalo roztáčet kolo štěstí. Setkala se zde skupina lidí s podobnými zájmy, názory a zaměřením. Hráli školní divadlo, věnovali se alternativním autorským projektům. Většina z nich se přátelí dodnes.
Postupně založil tři kapely. Se skupinou Zelenej sen, kterou sám označuje za nejúspěšnější, vydali dvě desky, ta poslední se jmenuje „A vo co de?“ (2016). Za největší úspěch v hudebním světě považuje hraní na pražském Majálesu v roce 2017 na Letné. „Absurdní je, že přestože mám totální ‚hudební hluch‘, byla mi vždy přisouzena role ‚zpěváka‘. Nebo to bylo právě proto!“ směje se Marek. Sám poslouchá širokou škálu hudebních stylů – klasiku, rock, rap, drum’n’bass… Právě vášeň pro různorodé směry umění ho ovlivnila při výběru dalšího vzdělání.
Vždy chtěl a chce zkusit ne „něco od něčeho“, ale „vše od všeho“…
Protože Marek není troškař, jednu dobu studoval hned dvě školy najednou. Po gymnazijních studiích nejprve nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Katedru estetiky. Pro studentský portál psal kulturní recenze, zejména recenze výstav. Protože mu ale obor estetiky připadal příliš teoretický, přibral si po roce Tvorbu textu a scénáře, studijní obor Vyšší odborné školy při Konzervatoři Jaroslava Ježka. Tam, na rozdíl od FF UK, studuje dodnes a právě úspěšně zakončil druhý ročník. „Potřebuju pořád něco dělat, protože jinak prokrastinuju, myslím na blbosti a volný čas nevyužívám efektivně. Pokud to půjde, chci se věnovat jen a pouze kreativním činnostem. Nesnáším nudu,“ vysvětluje Marek.
Nudit se skutečně nestíhá. Při studiích působí jako redaktor magazínu Inspirante, který je jedním z projektů spolku Revenium. Umí psát o všem, vždy a všude. Jeho tempo připomíná tiskařský stroj. Vybavují se mi záběry, jak válce chrlí rychlostí blesku horké novinky čerstvých deníků. Marek nápady a texty také chrlí. A jeho výkonnost rozhodně nestíní kvalitě. Marek píše autorské sloupky #JsemIronman, jeho srdeční záležitostí je psaní příběhů do pravidelné rubriky Inspirace – Slavní s handicapem. Věnuje se také tvorbě reportáží na rozmanitá sociální témata. Jeho sloupky uveřejňuje i internetový portál Aktivnizivot.cz a jeho texty vyšly také v několika literárních časopisech, ať už v tištěné, nebo internetové podobě.
A čekají ho další zajímavé projekty. Na přelomu podzimu a zimy vyjde knižně Markova prozaická prvotina „U piva se nemluví“. Na knize se výtvarným doprovodem podílí jeho spolužák z gymnaziální lavice Jan Netolický, se kterým jsou zároveň důvěrní přátelé. Na Facebooku společně vedou humoristickou stránku Deník neúspěšného hudebníka, která je postavena především na jejich komiksových stripech. Marek se moc těší také na tvorbu učebnice pojednávající o propojení canisterapie s muzikoterapií. Na té se pracovně opět potká se svými přáteli, mimo jiných také s Kateřinou Čefelínovou (rozenou Vaňákovou). Na knize bude také znovu spolupracovat se svým kamarádem Janem, který bude knihu ilustrovat. S Honzou by kromě toho od podzimu měli vytvářet i jednu „specialitu“ pro magazín Inspirante. Ale tím se ještě nechte překvapit…
Nováčkem v „RS světě“
Marek zatím moc neuvažuje nad tím, že by se měl začít aspoň trochu šetřit a o jeho nové „známosti s ereskou“ si povídáme jen krátce. Varovné signály, že s jeho tělem není vše v naprostém pořádku, zaznamenával Marek už nějaký čas a vzpomíná si, že v dětství se také sem tam objevovaly první potíže, například s rovnováhou. Akutní obtíže ho donutily navštívit lékaře v roce 2017 a diagnóza roztroušená skleróza mu byla potvrzena začátkem letošního roku. „V péči o sebe jsem ‚lajdák‘, to přiznávám. Nemoc neprožívám a v podstatě je mi dost jedno,“ culí se. A dodává: „Jsem plný energie, kofeinu a plánů do budoucna!“ Možná právě díky včasné diagnostice a okamžitému nasazení účinné biologické léčby si teď může užívat svého mládí naplno, se všemi jeho benefity. V současné době ho naštěstí zdravotní stav v aktivním životě nijak zásadně nelimituje. Moc mu přejeme, aby to tak zůstalo!
Marek Blažíček (22)
- živel s úderným smyslem pro humor všech barev
- student, redaktor, spisovatel, milovník kultury, pestrosti a kreativity
- hédonista a věčný hledač nového, jak v profesní, tak v osobní sféře
- obdivovatel ženské krásy a nově také začíná objevovat kouzlo fitness a posilování 🙂
Foto: archiv Marka Blažíčka
