To si takhle vzduchem přivlaje COVID-19 a přiková vás nezbytnou karanténou k samotě. Ještě hlubší samotě než obvykle. Aspoň rodiny většinou zůstávají pospolu. Jenže vy bez předešlého varování uvíznete někde v meziprostoru. Na jedné straně barikády odloučených domácností se před zákeřným virem ukrývají ohrožení senioři sedmdesát plus, na straně druhé „nachcípánci“ nebo další chroničtí marodi, takže také žádná sláva. Vy levitujete někde mezi nimi.
V tomto období se ještě více utvrdíte v síle lásky ke svým blízkým. Bojíte se o ně. Chybějí vám a děsí vás představa, že byste je neviděli třeba půl roku, rok, vůbec… Navíc vy jste teď tím lichým organismem, který je odkázán pouze na telefonát a na to, kdy si na vás v tom covidovém šrumci někdo vzpomene nebo udělá čas. Někteří toho pro vás zase dělají tolik, až se trápíte, že jim nemůžete oplatit stejnou mincí, protože ani vy nemůžete podstoupit riziko onemocnění nákazou.
Objímat se můžete leda tak s plyšákem nebo dekou. Plná energie je jen Jessica Fletcherová, která vás bedlivě sleduje skrz obrazovku a naštěstí napsala tolik vražd, že s nimi možná vydržíte do ukončení zákazu styku s ostatními živými jedinci. Švitoříte na psa sousedky, která žije patro nad vámi, evidentně jen ona a hafan; stejně se ale osobně neznáte a procházku či kávu si spolu nedáte. Usušené orchideje na skříni umluvíte dokonce až k rozpuku – jste jim za květy tak vděční, že vás to dojímá k slzám. Když už vylezete ven se smetím a do schránky, po návratu domů přemýšlíte, jaké breberky se na vás nabalily. Dumáte sem tam i nad tím, co si s nimi počnete sami doma, pokud se do vás náhodou v plné parádě zakousnou. V mezičase vy zakousnete něco k jídlu, popřejete si dobrou chuť. Spolustolovník schází.
Těžce se tak chápe, že si mnoho lidí stěžuje na ponorku s blízkými již po několika dnech. Brblají, jaký asi tak, proboha, vymyslet program, co si říct, jak se snést… Po týdnu společně stráveného času plánují rozvod, adopci nebo hod hrncem na cíl nedaleký. Možná jsou to právě ti, kteří si jindy stýskají, že jim chybí čas na rodinu.
Ať už jste uvízli v samotě a chcete z ní vyváznout, nebo jste naopak uvízli ve společnosti a chcete vyváznout z ní, nejpodstatnější je, aby každý vyvázl ve zdraví, příčetnosti, s chutí do života a novými plány. S hlubokým ponaučením ze současné celosvětové situace.
− Jakmile přijmeme fakt, že život je těžký, začneme růst. Pochopíme, že každý problém je také příležitost. −
Hal Urban
− Když se nebudeme brát příliš vážně, život bude o mnoho krásnější. −
Sv. Jan XXIII.
Foto: Pixabay
