Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění covid-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem. Osoby s RS však nesou stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku), u osob s dalšími přidruženými nemocemi (cukrovka, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, další závažná onemocnění, obézní osoby), rizikový je také vyšší stupeň neurologického postižení.
Zatím neexistuje dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účincích vakcín proti covid-19 u pacientů s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku mRNA vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti covid-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.
Na základě těchto informací lze doporučit očkování u rizikových pacientů (viz výše), kde předpokládáme vysoké riziko těžšího průběhu nemoci covid-19, i u pacientů ostatních.
Doporučení u jednotlivých preparátů:
- Léky základní linie (interferony, glatiramer acetát, teriflunomid, imunoglobuliny), dále fingolimod, siponimod, dimethyl fumarát, natalizumab – zde předpokládáme, že podání mRNA vakcíny bude bezpečné a zřejmě není třeba přerušovat léčbu.
- V případě léčby monoklonálními protilátkami proti antiCD20 (rituximab, ocrelizumab) bude potřeba načasovat podání vakcíny tak, aby se maximalizovala šance na vytvoření protilátkové odpovědi. Doporučujeme tedy podání 1. dávky vakcíny za 5 měsíců po poslední infuzi, podání 2. dávky za 21 (28) dní, pak 6 týdnů vyčkat a teprve potom podat další infuzi antiCD 20. Prodloužení intervalu mezi infuzemi nenaruší efekt antiCD20 terapie.
- V případě terapie alemtuzumabem nebo kladribinem očkovat nejdříve za 6 měsíců po posledním pulzu léčby, za předpokladu normalizace krevního obrazu.
Ve všech případech striktně platí:
- Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), v tomto případě vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků.
- Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění covid-19 prodělaly v posledních 3 měsících (potvrzené PCR testem).
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (ke zjištění procenta pacientů, kteří prodělali covid-19 bezpříznakově).
- Neočkovat v době ataky, po podání vysokodávkovaného Solumedrolu odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
- Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu covid-19 i po očkování proti covid-19. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou virem.
- Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než se dosáhne imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti covid-19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.
U pacientů s neuromyelitis optica a onemocněním jejího širšího spektra (NMOSD) platí obecné doporučení jako u pacientů s RS.
Vzhledem k tomu, že u pacientů s NMOSD byl prokázán zvýšený výskyt relapsů po různých typech očkování, je třeba se vždy poradit s ošetřujícím lékařem, který léčbu vede a který vezme v úvahu aktivitu onemocnění v posledním roce a další rizikové faktory.
Chceme zdůraznit, že zatím nemáme dostatek informací o dlouhodobém efektu a komplikacích očkování, proto je zcela zásadní tyto informace průběžně sbírat. Informujte prosím své ošetřující lékaře v RS centrech o proběhlém očkování (název vakcíny a datum podání) i o všech nežádoucích účincích, které byly s vakcinací spojeny.
Data budou sbírána cestou registru ReMuS.
Sledujte stránky www.aktivnizivot.cz, kde bude tato informace pravidelně aktualizována.
Zdroj: Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D, Neurologická klinika, RS centrum, Praha 2
Foto: Pixabay
