I přes bolest štěstí jest! #Nechbroukažít

Zní vám to nepravděpodobně? Říkáte si, co je to za nesmyslný protimluv? Pózu a sluníčkářskou frázi? Zahoďte předsudky a čtěte dál.

Láska je základ všeho. Znovu ten výše uvedený pocit? Kdepak! Také si nepředstavujte jen nejběžněji zmiňovanou lásku partnerskou. Abyste našli štěstí i s bolestí, musíte mít rádi, co zrovna děláte, vnímáte a cítíte, kde a s kým jste, kým jste. Pokud v jisté okamžiky trpíte, opravdu to neznamená, že zároveň nemůžete zažívat radost a šťastné chvíle. Bezpochyby jsou nahlodávány tou stinnější stránkou, ale máte-li vášeň pro život a odhodlání neutopit se v potížích, je to možné. Hlavně nesmíte zapomenout, že vždy je to něco za něco.

Příklad z praxe? Měla jsem čtrnáct dní dovolené. Radovala jsem se z babího léta, z nastávajícího pobytu ve zbožňovaných horách s blízkými, poté z víkendu na chatě v přírodě s další částí rodiny. Ovšem je podzim, takže „Crohňák“ se rozhodl rovněž prožít dobrodružství a s mým tělem laškovat zase o něco víc, aby se připomněl, jak i on umí být barevný a rozmanitý. Vytáhl se novou kolekcí abscesů, bolestmi, zažívacími problémy a nevolnostmi, zanícenými jizvami a dalšími záněty. Náročností na údržbu celé mé tělesné schránky i duše. A co teď? Ležet sklíčeně v posteli mastmi mazaná a obklady obložená, nebo si zkusit dovolenou užít? Zvolila jsem druhou variantu. Crohn mi v batohu místo nezabral, vždyť už je přes třicet let mým druhým stínem. Tak jsme se vydali na výpravy zase společně.

S téměř každým krokem se ozval nějaký problém či diskomfort – tělesný, logistický, niterný. Ale copak můžete prožívat pouhé trápení při pohledu na letité masivy, stromy oblečené do podzimních veselých kabátků, křišťálově čirou a nespoutanou řeku? Při pozorování zvířecí a rostlinné říše, vdechování vzduchu ostrého jak břitva, zároveň však jemného jako hojivý balzám? Ve dnech, kdy vám slunce hladí tváře, ale nespálí je? Nebo v zahradě plné jabloní obsypaných dozrávajícími jablky, v lese vonícím mechem a houbami? Pod hvězdným nebo červánkovým nebem? U kamen s praskajícími uhrančivými plameny, ve společnosti a smíchu vlídných lidí? Při láskyplném doteku čumáku a tlapek nejvěrnějšího lidského přítele? S pocitem, že smíte být součástí toho všeho…

Věřte mi, v takových okamžicích prostě nemůžete cítit jen bolest a starosti.

Přeji vám, ať v každém novém dni můžete nalézt vlastní radostné a uzdravující chvíle!

– Všude v přírodě můžeme vidět, co se děje v nás samých. Musíme to jen správným způsobem chápat. –

Rudolf Steiner

– Pokud skutečně milujete přírodu, najdete krásu ve všem. –

Vincent Van Gogh

Foto: pixabay.com

Picture of Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství. „Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ