Revenium letos v Puntíkovém roce, který vyvrcholí Puntíkovým dnem v sobotu 29. října 2022, poutá pozornost na vše kolem lupénky coby neinfekčního kožního onemocnění. Pomoci mu v tom má také speciální edice Igráčka, jehož koupí může každý z nás puntíkové plány hravě podpořit. Jedním z nich je umožnit pěti dětem s jejich rodinami vyrazit příští rok k moři. A teď hádejte, proč vám chceme společně s maminkou Lucií představit Viktora Tomšíka…
Hokejista, kapitán, sportovec. Taky pohodář a chytrý kluk, který se dokáže rychle zorientovat na zimáku, ve škole i doma. Desetiletý Viktor se už teď neztratí v žádné společnosti, přitom se nebojí projevit city ani k o čtyři roky starší a mnohem uzavřenější sestře Natálce.
Maminka Lucie superlativy nešetří a nakonec se rozesměje: „Máme doma Badíka, jorkšíra, a přijde mi vlastně stejně zlatej jako Viky. My jsme ale pohodoví asi všichni, nikdy jsem neměla takové ty vztekací děti. Nechají si všechno vysvětlit, drží spolu a mají perfektní vztah.“
Jednu dobu spolu chodily i na box, ale s pubertou je Natálka radši v klidu a sama. Teď se zrovna nenechává tolik rozptylovat sportem, potřebuje totiž dobře nakročit do profesního světa. „Možná bude učitelkou ve školce, ale má tak ráda ekologii, že se na školním veletrhu ještě podíváme, kam by se mohla dát. Nás všechny možnosti nenapadnou.“
Co ale rodinu z Velkého Meziříčí napadne vždycky, je jakákoliv společná, ideálně sportovní aktivita. Tenis, fotbal, kolo, lyže, plavání, zkrátka dovolené, výlety nebo třeba jen pár chvil na sluníčku a na zahradě. Takhle je to Tomšíkovým vlastní a nenechají si to ničím zkazit. Ani lupénkou ne.
Od pupíku až do vlasů
Poprvé se Vikymu objevila vyrážka kolem pupíku, když mu bylo šest. „Kožní nám lupénku diagnostikovala na dva metry ode dveří, dala nám mastičku a hotovo dvacet.“ To ze začátku zabralo, jenže časem měl Viky obsypané i nohy od kolen dolů a ložisko ve vlasech. „Zašli jsme k pediatrovi, který lupénku potvrdil, udělal krevní obraz a řešil i štítnou žlázu. Nenašel nic, tak Vikymu nakázal aspoň zhubnout.“
Tomšíkovi už byli zoufalí. Rozhodili sítě, hledali na netu, zkoušeli domácí masti i léčitele. Za jedním se vydali až na Slovensko, namíchaný bylinný čaj si kvůli nevalné chuti pamatují dodnes. „Vypít šest deci něčeho tak odporného? Fakt ne. Stejně všechno zabralo jen na chvíli, ale vydržet se u toho nedalo.“
Zlom to byl i pro Natálku, která pozornost upřenou téměř výhradně na bráchu nesla celkem těžce a trvalo jí několik měsíců, než se s tím popasovala. „Nedivím se, že žárlila, ale my jsme to tehdy dělali nejlíp, jak jsme uměli, rozkrájet se nešlo.“
Na správnou cestu navedla rodinu až lékařka, na niž dostali kontakt v práci. Ta Vikymu zařídila týdenní pobyt v nemocnici včetně všech potřebných vyšetření a péče specialistky, ke které dochází co tři měsíce a Tomšíkovým je v léčbě oporou klidně i po telefonu.
„Konečně jsme se mohli na všechno vyptat. O lupénce nám řekli úplně všechno – co ji způsobuje, co můžem, co nemůžem… Zjistili jsme, že ve Vikyho případě nejsou ta omezení naštěstí tak velká. Jídlo hlídat nemusíme, léky žádné nebere, i zpotit se docela může. Musíme tak hlavně promazávat a chodit na sluníčko.“
Tomšíkovi dokonce plánovali, že v bazénu vymění chlorovanou vodu za slanou, ale pak od toho upustili, protože z vody na zahradě nikdy moře s jeho léčivým potenciálem neudělají. O lázních nebo jiné formě léčení a podpory maminka Lucie neuvažovala, protože jak upřímně přiznává, vůbec ji to nenapadlo. „Pořád jsem v tom trochu nováček, a tak ani nezkouším nic hledat, když ani nevím co. Ale když potom narazím na hezký nápad nebo projekt, jsem hodně dojatá.“
Od vlasů až po konečky prstů, nevynechat nic
Viky sám ani nikdo z jeho okolí viditelné projevy lupénky neřeší, s předsudky či nepochopením se nesetkává ani u dětí, ani u jejich rodičů. Pokud někdo nějak zareaguje, spíš je mu to líto a chtěl by pomoct. „Tak ono otravné to je. Vypadá to jako nic, ale kdybychom se o kůži nestarali, skončilo by to strašně. Hodně řešíme i účes, protože zrovna ve vlasech je to dost znát. Jenže když se budu nervovat já, bude smutnej i Viky a stejně si nepomůžem. Tak se to snažíme brát tak, jak to je.“
A většinou je to tak, že po probuzení namaže tatínek Dušan Vikyho promašťující mastičkou a po návratu ze školy mastičkou se zinkem. Po tréninku se Viky vždycky umývá až doma, protože si musí kůži ošetřit dalšími speciálními přípravky včetně šamponu a mazání do vlasů. Před spaním se na těle promaže i tam, kde zrovna není žádná vyrážka, a jde spát ve speciálním bavlněném pyžamu.
„Pořád perete, od mazání jste věčně mastní a lepíte. Léčivá koupel kůži rychle vysuší, vyrážka ve vodě kouše a stroupky se na sluníčku snadno spálí. Lupénka je v tomhle zvláštní. Někdy něco zabere, jindy vůbec, i když to děláte úplně stejně.“
Co a jak už ví celá rodina včetně prarodičů, nikdo další to zatím vědět nepotřeboval. Viky sám tomu moc nedá. „Letos byl prvně v životě na youtuberském táboře, a to jsem ho musela do mazání honit. Nedělám si iluze, že by to dělal zvlášť pečlivě, ale zrovna v létě a na sluníčku to tolik potřeba není,“ uzavírá povídání maminka Lucie.
Co bude potřeba dál, to ukáže čas. U dětí jako Viky je zlomovým obdobím puberta, kdy může lupénka téměř úplně vymizet, ale jasnou prognózu malému hokejistovi nedá nikdo. Ale ať už bude jednou v tomhle zápase spíš útočník, obránce, nebo divák, rodinu a fanoušky mu nikdo nevezme.
Viky, do toho!
Lupénka (psoriáza) je nemoc zasahující fyzický vzhled i duši. Proto by nikdo s psoriázou nebo psoriatickou artritidou neměl zůstat se svými starostmi sám. Z tohoto důvodu se zapsaný spolek Revenium rozhodl uspořádat u příležitosti Světového dne psoriázy (WPD), který v letošním roce připadá na sobotu 29. října 2022, Puntíkový den. Cílem akce je informovat veřejnost o povaze tohoto chronického zánětlivého autoimunitního onemocnění celého organismu, jehož projevy jsou viditelné na kůži, ale kromě ní postihuje i nehty a klouby (psoriatická nemoc). Velice důležité je, aby veřejnost věděla, že lupénka NENÍ INFEKČNÍ, lze ji léčit, ale zatím bohužel ne zcela vyléčit.
Puntíky, kam se podíváš
Puntíkový den 2022
Podpořme pacienty s lupénkou a oblečme se v sobotu 29. října 2022 do puntíků u příležitosti Světového dne psoriázy (WPD).
Na náměstích, návsích, hřištích, školních dvorech se chytněme za ruce a udělejme jeden VELKÝ LIDSKÝ PUNTÍK – kruh z nás, lidí s puntíky. Dejme tak ostatním najevo, že dobře víme, že lupénka (psoriáza) není infekční! Nikdo s psoriázou nebo psoriatickou artritidou by neměl zůstat se svými starostmi sám. Děti i dospělí s touto nemocí patří do party!
Sledujte nás na webech
Puntikovyden.cz (Polkadotday.com for English)
Inspirante.cz
Revenium.cz
A na sociálních sítích, kde vás čeká řada informací, soutěží, fotografií i videí…
Událost na Facebooku. A na Instagramu.
S hashtagem #puntikovyden2022 můžete vaše lidské puntíky a puntíkové příspěvky sdílet v průběhu celého týdne od 24. do 30. října 2022. Je jedno, jestli budete zrovna doma, v práci, ve škole, v lázních, na hřišti, u moře nebo na horách.
Kupte si Igráčka s puntíky
Do kampaně se zapojil i Igráček od společnosti EFKO. Vedení firmy zaujal nápad s Puntíkovým dnem a rozhodli se akci podpořit výrobou speciální edice puntíkové rodiny Igráčků, kteří mají proti klasické řadě i přidanou hodnotu v podobě samolepek, jež je možné opakovaně lepit na figurky a doplňky.
Cílem je, aby se při této činnosti děti (a samozřejmě i dospělí) poučili o tom, že lupénka není infekční a může se objevit u kohokoliv, jen někteří z nás k tomu mají větší dispozice. Že někteří se k lidem s lupénkou nechovají hezky, protože tuto informaci nemají a bojí se, že se nakazí.
Výtěžek z této akce poputuje na podporu pěti rodin s dětským pacientem, kterým se z částky uhradí ozdravný pobyt u moře.
Puntíkové Igráčky koupíte ZDE: https://revenium.cz/kategorie/puntikovy-den/
Foto: archiv rodiny Tomšíkových
