V chráněných dílnách drží za jeden provaz

Monika Hajdučková pracuje v Charitě sv. Alexandra v Ostravě jako asistentka ředitele dva roky. Do sociální sféry se těšila, také vzhledem k tomu, že vystudovala obor sociální práce.

„Za sebe mohu říci, že je zde obrovský potenciál pro dobrý kolektiv a zejména pro dobré lidi. To v běžných firmách nebývá samozřejmostí. V našich chráněných dílnách se pracovníci dokážou mezi sebou pobavit a všichni se snaží držet za jeden provaz. Naopak když něco není v pořádku, jsou z toho smutní, ale dokážou se semknout a problém se snaží vyřešit,“ říká Monika Hajdučková.

Historie chráněných dílen Charity sv. Alexandra v Ostravě se začala psát už před více než dvěma desetiletími. Můžete přiblížit její začátky?

Charita sv. Alexandra sídlí v areálu bývalého dolu Alexandr v Ostravě-Kunčičkách od 1. června 2001, kdy Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský, vydal zakládací listinu. Ve stejném roce byl areál prohlášen Ministerstvem kultury kulturní památkou. V letech 2005 až 2015 budovy v areálu, které byly převážně v dezolátním stavu, prošly celkovou rekonstrukcí a byly uvedeny do historického stavu. Před vznikem Charity sv. Alexandra zde fungoval šatník, kde lidé měli možnost odložit staré oblečení, zároveň středisko humanitární pomoci a Textilní dílna. Středisko humanitární pomoci a šatník byly následně ukončeny. 

Jak vypadá areál v současnosti a jaké chráněné dílny zde Charita provozuje?

Je to chráněná Textilní dílna, součástí je také Keramická dílna. Textilní dílna vznikla v červnu 2001 a v jejím začátku zde působilo pět zaměstnanců, z toho čtyři byli invalidní. Dnes v ní pracuje 12 zaměstnanců, z toho osm s invalidním důchodem. Z této dílny pocházejí i nejstarší členové Charity, kteří zde působí dodnes. Provozujeme i chráněnou Stolařskou dílnu, součástí je také dílna Kožedělná – ta byla v roce 2004 zrekonstruována a vybavena moderními stroji, které umožňují vysokou kvalitu výrobků. V současnosti zde pracuje 17 zaměstnanců. V roce 2005 vznikla chráněná dílna Služby a zabývala se zpracováním plastů. Začínali zde tři zaměstnanci. Proměnila se na dílnu Kooperace a dnes v ní působí 32 zaměstnanců.

Charita sv. Alexandra provozuje i chráněnou dílnu Separace odpadů…

Ta sídlí v areálu OZO (Odvoz a zpracování odpadů, pozn. red.) ve Frýdecké ulici, vznikla v roce 2003, kdy v ní začínalo pět handicapovaných pracovníků. Rozebíral se zde elektroodpad a tenkrát fungoval i dvousměnný provoz. Dnes je tomu jinak, pracuje zde 13 zaměstnanců, z toho jsou všichni OZP (osoby se zdravotním postižením, pozn. red.) nebo OZZ (osoby zdravotně znevýhodněné, pozn. red.). Od března roku 2020 dílna úzce spolupracuje se společností ELEKTROWIN, pro kterou zpracovává odpad z velkých domácích spotřebičů, jako jsou pračky a myčky. Dále spolupracujeme se společností Metalšrot Tlumačov, pro níž dílna separuje odpad z pomletých automobilů. Tato práce je fyzicky náročná a nezvládne ji každý. Personálně je však dílna obsazená a vládne zde stálý kolektiv.

Charita sv. Alexandra, to však nejsou jen chráněné dílny…

Sociální službu Poradna sv. Alexandra a Target podporované zaměstnání poskytuje pracoviště v Ostravě-Dubině. Poskytuje odborné poradenství pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Sociální služba Chráněné bydlení vznikla v roce 2012 a začínali v ní dva zaměstnanci. Postupně přibývalo klientů, a tak se zvyšoval i počet našich zaměstnanců. V polovině roku 2017 začaly klientům sloužit i byty Chráněného bydlení na Fifejdách a celkem má tato služba 11 klientů.

Kolik pracovníků se zdravotním znevýhodněním zaměstnáváte v současnosti?

V tuto chvíli 96 osob, z toho je 66 OZP nebo OZZ. Jejich zdravotní omezení je různé, jde o širokou škálu onemocnění. Problémy psychické, fyzické, lidé po rakovině nebo po úrazu. Jsou zde lidé s různými schopnostmi a dovednostmi.

Jak výrazně do činnosti chráněných dílen Charity sv. Alexandra zasáhla pandemie covidu? Neprojevila se snížením počtu zaměstnanců? 

Covidové období celkový chod Charity neovlivnilo, žádný zaměstnanec kvůli pandemii nebyl propuštěn. Mělo to však vliv na zakázky, v první vlně covidové doby se například v Textilní dílně šily pouze roušky na zakázku a v konečném výsledku ubylo běžných zakázek. Během této nelehké doby se však kolektiv zaměstnanců semknul. Například v dílně, kde se šily roušky, pomáhali také zaměstnanci z ostatních dílen, v ostatních dílnách to bylo podobné. Dodávky materiálu ze zahraničí, které byly potřebné pro výrobu na dílnách, se zpozdily často až o několik měsíců. Také nemocnost zaměstnanců byla v tomto období obrovská. To všechno pochopitelně snižovalo i tržby dílen. V tuto chvíli nám chybí nějaká reklama a propagace. Takže vítáme každou příležitost, jak se dostat do povědomí těch, kteří o nás zatím nevědí.

Na vašem e-shopu nabízíte opravdu velmi pestrou škálu výrobků ze dřeva, kůže, keramiky, textilu a dalších. O které z nich je největší zájem a kdo jsou zákazníci? Máte i svou prodejnu, nebo prodáváte převážně přes internet?

V tuto chvíli máme k dispozici e-shop www.alexhandshop.cz, který nabízí výrobky z Textilní dílny a naše zboží nabízíme také na internetových stránkách: https://charita-sv-alexandra.cz/ nebo na stránkách facebookových. V obchůdku, který je přímo v prostorách naší Charity, najdou zájemci širokou škálu výrobků, jež nabízíme k prodeji. Mezi nejvíce prodávané patří chňapky, utěrky, kuchyňské zástěry, školní pytlíky, různá zvířátka, běhouny na stůl určené pro speciální příležitost jako Vánoce či Velikonoce. Pokud má zákazník nějaké speciální přání, vyhovíme mu. Mezi nejznámější velké zakázky patří například šití dětských kolotočů do postýlek, katechetické šátky, polštáře na vítání občánků nebo softschelové oblečení, klekátka do kostela a samozřejmě mnoho dalších. Toto zboží odebírají už dlouholetí zákazníci. V obchůdku naleznete také i výrobky z Keramické dílny, o kterou se stará naše šikovná kolegyně s obrovským tvořivým talentem. Za zmínku stojí i výrobky z laseru, například ozdoby na vánoční stromeček, vizitky ke vchodovým dveřím, krabičky, dřevěná pravítka, diáře, dřevěné lampy a mnoho dalších.

V poslední době je velký zájem o výrobky ze dřeva. Jak si vede vaše Stolařská dílna a o které výrobky je největší zájem? 

Stolařská dílna zaměstnává 16 pracovníků. Kvůli různým zdravotním problémům je zde velká nemocnost, a jsou proto delší lhůty pro dodání výrobku. Nabízíme však kvalitní produkty, navíc je zákazníci pořídí za výhodné ceny. Pracovníci vyrábějí hlavně nábytek z masivu. Jde o postele, skříně, kuchyně, zároveň o výrobky z lamina, což je levnější varianta. Jsme zakázková výroba, takže zákazníkem může být kdokoliv, komu se naše výrobky líbí a kdo nás osloví. Snažíme se vyhovět každému přání a dojíždíme na konkrétní místo, abychom potom mohli pracovat s různými návrhy, například kuchyně. Musím zmínit i Kožedělnou dílnu, kde si můžete objednat kvalitní kožené pásky, spony, kožené motýlky do obleků atd. Obchodními partnery a zákazníky dílen Charity sv. Alexandra jsou převážně firmy a společnosti, ale přibývá i individuálních zákazníků.

Zaměstnávání osob s handicapem vyžaduje určitě odlišný přístup než ke zdravým zaměstnancům, třeba větší dávku empatie. Vydrží pracovní tempo všichni, nebo někteří po čase odcházejí, ať už z jakýchkoliv důvodů?

V tuto chvíli zaměstnáváme 66 osob, které mají přiznaný invalidní důchod, tzn. mají OZP nebo OZZ. Každý pracovník je jiný, a proto ke každému musíme přistupovat individuálně. Pracovní tempo je přizpůsobeno každému jinak, s ohledem na jeho zdravotní handicap. Aby mu to vyhovovalo a byl spokojen. Vzhledem k těmto různým zdravotním problémům nabízí Charita flexibilní částečné úvazky, což mnozí využívají. Chci také vyzdvihnout profesionalitu vedoucích na dílnách. Protože pokud je schopný vedoucí, pak vládne i dobrá atmosféra a člověk se do práce těší. 

I vaši zaměstnanci se určitě s postupem času vyvíjejí, hledají nové výzvy. Po určité době se zvyšuje jejich sebevědomí, jsou manuálně i jinak šikovnější. Projevuje se také to, že člověk zapojený do pracovního kolektivu vnímá časem i svou zodpovědnost za práci celého týmu? 

Zaměstnanci, kteří u nás pracují, mají možnost se začlenit do pracovního procesu a získat zkušenosti a praxi. Mnozí jsou za tuto příležitost moc rádi a jsou sebevědomější. Do našich chráněných dílen jsou zařazeni zejména osoby se zdravotním znevýhodněním, které mohou podat omezený výkon a nelze je umístit na běžných pozicích na trhu práce. Pro ně je proto možnost uplatnění motivující a to, že mohou být prospěšní a že se mohou zařadit mezi pracující, je pro ně velkou motivací. U každého zaměstnance s tímto omezením se snažíme využít jeho potenciál a podtrhnout jeho silné stránky. To znamená, že pokud je schopný a má zájem, je mu umožněno pracovat i na náročnější činnosti. Práci se pokoušíme zadávat takovou, aby byla vhodná s ohledem na zdravotní stav zaměstnance. Případ od případu je to rozdílné a záleží na každém, zda si dokáže určit svou hranici a rozpoznat, kdy je třeba si odpočinout či zvolnit. Bohužel se stávají i případy, kdy zaměstnanec tempo nevydrží a pracovní poměr ukončí z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu.

V čem je podle vás největší přínos chráněných dílen pro samotné zaměstnance a v čem je význam pro společnost? Protože tento faktor podle mě stále ještě není ve společnosti úplně doceňován…

Práce a uplatnění člověka jsou důstojnou podmínkou pro jeho existenci. Bez práce se necítí užitečný, chybí mu seberealizace a zároveň z práce plynou i výhody materiální, samostatnost a nezávislost. Do našich chráněných dílen dochází široké spektrum lidí s různými zdravotními problémy. Ti, u kterých je postižení výraznější a pobírají invalidní důchod, mají možnost získat další příjem v podobě minimální mzdy a zajistit si důstojnější život. Myslím, že těmto lidem poskytujeme možnost seberealizace, uplatnit dovednosti, ve kterých vynikají. A jaký je význam chráněných dílen pro společnost? Troufla bych si říci, že by mohly do jejího povědomí vnést zvýšenou toleranci, ohled na druhého, empatii a naučit lidi, aby vnímali i ty, kteří mají zdravotní handicap, jako osoby, jež i s omezením dokážou vykonávat kvalitní práci, a to často na stejné nebo podobné úrovni jako zdraví a kvalifikovaní pracovníci.

Foto: archiv Charity sv. Alexandra, Monika Hajdučková