Přirozenou součástí člověka bývá touha vypadat mladistvě, svěže, po většinu času pěkně upraveně. Provází ji určitá snaha o pěstování a udržení krásy a vitality, ozdravení organismu. Někomu to jde téměř bez námahy, jinému tato disciplína přináší zapeklité chvilky. Řeší-li navíc zdravotní či zásadní estetický problém, není daleko od zaslepené víry v marketingové chytáky a vějičky, která může vyústit ve zklamání a dlouhotrvající potíže.
Sama to znám velmi dobře. Nesmyslné přání vypadat jako hvězda stříbrného plátna hned po probuzení – ovšem bez hodin strávených v maskérně – mi v hlavě strašilo dlouhá léta. Později mi úplně stačilo zatočit s urputnými kožními problémy a neschovávat tvář. Samaritánské reklamní slogany a barevnými etiketami lákavě vyzdobené obaly kosmetických produktů ve mně nevzbuzovaly podezření. Naopak. Byla jsem šťastná, že jsou kolem „dobráci“, které zajímá zdraví a pohlednost lidstva. Nebyl důvod pochybovat…
Když se mi trable nejen s kůží zhoršovaly, došlo mi, že nejsnadnější cesta nebude ta pravá. Že není zcela v pořádku, mám-li po používání „přírodních“ a pomalu kouzelných zázraků pleť ještě vysušenější a zapálenější. Do koše létaly peníze i naděje. Postupně mě nahlodával pocit, že je-li složení jednoho produktu popsáno ve sloupci na téměř polovině krabičky a zní jako citace z přednášek chemie, je třeba pátrat víc do hloubky. Postrádala jsem také smysl i pravdivost ve skutečnosti, že šťavnaté ovoce a zářivé květiny z krabiček a kelímků mě sice opojně vábí, ale ve složení chybějí. Případně se sem tam jejich stopové množství vyskytuje, ale jako bonus je doplněno palbou potenciálně rakovinotvorných látek.
Do rukou se mi dostaly knihy Ve rtěnce je olovo a Tajemství kosmetiky. Nestíhala jsem lapat po dechu a skrývat smutné rozčarování po zjištění, co vše obsahují produkty, které na sebe denně plácáme ve velkém. Od hlavy až po palec u nohy. S pocitem, jak si prospíváme. Ale místo toho si v těle vršíme nánosy látek, které ve větší koncentraci mohou být škodlivé. Látky, jež vlastně vůbec používat nemusíme, protože bez nich to jde nejen dobře, ale dokonce lépe.
Ze dne na den jsem ze života odstranila veškeré pomocníky, kteří nejsou čistě přírodní (vyjma nezbytných léčivých přípravků). Ani v této oblasti však není radno jet setrvačností a bez důkladného průzkumu. Je to stálé a náročné hledání. Vždyť i různé byliny a přírodní složky mohou způsobit alergie a další nepříjemnosti. Je to individuální. U každého z nás. Osobně už dávám přednost přírodě před nadbytečnou chemií, střídmosti a jednoduchosti před zbytečnými složitostmi a mlhou klamu.
─ Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. ─
Miguel de Cervantes
─ Díky blažené přírodě, že učinila nezbytné věci snadno přístupnými, nesnadné věci pak nikoli nezbytnými. ─
Epikúros
Foto: Pixabay
