Petr Světlík pracoval dříve ve velké firmě a nikdy tehdy nepřemýšlel o tom, že by se měl věnovat zaměstnávání osob se zdravotními problémy. Když se v Krnově v roce 2007 tehdejší klasická chráněná dílna dostala do problémů a hrozilo, že bude uzavřena, pokusil se vypomoci. „Paní, která chráněnou dílnu vedla, byla v obtížné situaci. Když jsem se začal zajímat o to, jak by šlo pomoct, neviděl jsem jinou možnost než vytvořit sociální

Edita Janková z ostravského Tyfloservisu vrací lidi, kteří přišli o zrak, znovu do života. Učí je, jak se pohybovat po ulicích, jak přejít i přes rušný přechod. A jak sama říká, jsou to právě klienti, kteří ji obdarovávají, dodávají energii a motivaci. „Jsou neskutečně stateční, silní a odvážní, když se dokážou a chtějí poprat s tak těžkou životní situací a obstát ve velké životní zkoušce,“ vysvětluje Edita Janková. Nevidomé jako instruktorka rehabilitace provázíte už přes

Jak se chodí po rušných ulicích Ostravy lidem, kteří se nemohou spolehnout na své oči? To jsem se rozhodl vyzkoušet s instruktorkou rehabilitace ostravského Tyfloservisu Editou Jankovou. A přestože jsem tušil, že to nevidomí lehké vůbec nemají, po krátké procházce centrem Ostravy poznávám, jak velká fuška to musí být. S očima zakrytými brýlemi jsem se do každého kroku pouštěl s ostražitostí, jako bych se pohyboval na minovém poli. Z ostravského Tyfloservisu, který sídlí v Ostravě

Sudičky zřejmě měly pro Zdeňka Jihlavce naplánovaný trochu jiný život. Místo Ostravy, kde žije přes šedesát let, měl zůstat v rodné Mladé Boleslavi a vyučit se jako jeho strýcové a děda kovářem. On však zamířil do Ostravy a prožil zde krásných společných pětapadesát roků s manželkou. A práci měl nakonec náročnější než kovář. Pracoval totiž v rourovně tehdejší Nové huti. S chlapíkem, který vypadá minimálně o deset roků mladší, než mu je (pětaosmdesát) a v obličeji

Monika Hajdučková pracuje v Charitě sv. Alexandra v Ostravě jako asistentka ředitele dva roky. Do sociální sféry se těšila, také vzhledem k tomu, že vystudovala obor sociální práce. „Za sebe mohu říci, že je zde obrovský potenciál pro dobrý kolektiv a zejména pro dobré lidi. To v běžných firmách nebývá samozřejmostí. V našich chráněných dílnách se pracovníci dokážou mezi sebou pobavit a všichni se snaží držet za jeden provaz. Naopak když něco není

Původně jako kartonážní dílna bylo v únoru 2010 založeno ostravské výrobní družstvo Krabičky. „Pro zakladatele (první členy družstva) to byl přirozený posun v zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním od neziskového sektoru, ve kterém jsme pracovali od roku 2004, k sociálnímu podnikání,“ vysvětluje Lenka Niklová, předsedkyně už zmíněného výrobního družstva. „Velmi nám pomohla výzva ESF a IOP (Evropský sociální fond. IOP: Integrovaný operační program, pozn. red.), díky kterým jsme mohli

Podnikatelé i soukromé osoby, které v minulosti svými finančními příspěvky i hmotnými dary pomáhali pacientským organizacím či neziskovkám, se snaží pomáhat i v době, která je kvůli covidu a různým restrikcím těžká i pro ně. Tyfloservis pomáhá nevidomým a slabozrakým už od roku 1991. Tato obecně prospěšná společnost nabízí podporu, informace a nácvik dovedností lidem, kteří přes vážné zrakové potíže hledají cestu k co nejsamostatnějšímu životu. Působí též na společnost, aby dokázala k jejich samostatnosti

Ohlédnutí za rokem 2021 Magazín Inspirante vám ve zklidněném čase kolem svátečních dní nabízí ohlédnutí za některými letošními texty, jež přinášejí příběhy, emoce, rady, zpětnou vazbu a motivaci, kterou vám na našich stránkách přinášejí autoři, jimž do života přišla nemoc či zdravotní postižení. Budeme rádi, když se k nim vrátíte a společně otevřeme bránu do nového roku s jeho přísliby a tajemstvím. Redakce Ondřeje Nádvorníka, devětatřicetiletého muže z Ostravy, postihla poporodní dětská

Když jsem před třemi desetiletími sloužil na vojně v Liptovském Mikuláši jako četař-absolvent, tak jsem zhruba jednou za měsíc žadonil, neboť rozkazování mi nikdy nešlo, aby vojíni-záklaďáci z různých částí Slovenska konečně vstali ze svých lůžek a šli škrábat brambory. Slýchal jsem různé nadávky, často bylo slyšet něco o „zasratých“ Švédech. Ti kluci slovenští nám, kdo jsme přijeli vojančit z české části tehdy ještě společné republiky, říkali Švédi a možná tak