Píšu svůj poslední text ze série Psychokoutek. Poslední tři roky jsem v něm sdílela střípky ze svého života.

Jedna postava přitom tvrdošíjně trvala na své účasti: úzkost.

Jak vypadá život s generalizovanou úzkostnou poruchou (GAD), která nemusí být na první pohled vůbec vidět? Jak může úzkost zasahovat do běžného dne a kolik sil může stát něco, co ostatním připadá samozřejmé?

Člověk vstane, vyčistí si zuby, nasnídá se a připravuje se na svůj den. Navenek obyčejné ráno. Uvnitř ale mysl okamžitě po probuzení propočítává, co všechno by se mohlo pokazit. Co když nestihnu schůzku? Co když udělám v práci chybu? Co když se blízkému něco stane? Hlava se rozjede dřív než kávovar a nejde ji jednoduše vypnout.

Schizofrenie – nemoc, která v lidech často vzbuzuje strach: radši od ní couvnout a dělat, že nás se to netýká. Jenže když se o ní mluví jen šeptem, náhodně nebo vůbec, vyhrávají stereotypy a předsudky. A ty nejen že nejsou pravdivé, ale často bolí.

Co se člověku honí hlavou, když jeho vlastní mozek začne přetvářet realitu? V první epizodě podcastu Za zrcadlem si Jan Klouda povídá s Vítkem Kettnerem, projektovým manažerem spolku Revenium, o životě s diagnózou schizofrenie.

Tento text provází nový podcast Za zrcadlem, věnující se tématům duševního zdraví a nemoci. První diagnózou, kterou jsme se rozhodli prozkoumat podrobněji, se stala schizofrenie…

Podcast Za zrcadlem nabízí autentické příběhy lidí s duševním onemocněním. Proč? Protože jejich hlas by měl být také slyšet. A protože jsou to právě oni, kdo s nemocí žijí a vědí moc dobře, co to obnáší.