Všimněte si, že u popisu některých postižení je uvedeno „osoba se sníženou schopností orientace.“ To kecaj. Já se neorientuju vůbec. Což v civilizaci, v níž je ústředním konverzačním tématem „koupili jsme domek na severu“ znamená dost velkej handicap.

Uvidíš všechno bude príma Řve na mě z desky Josef Zíma A pavouk na zdi klidně dřímá Zpívá Jiří Schmitzer a já trsám. Vzhledem k absenci pohybového nadání v kombinaci s vynecháním tanečních lekcí zvládám pouze tzv. „mrkváka“. „Mrkváka“ představuje tradiční „praní na valše“ s přidaným výrazem kabrňáka. Pokud chcete působit asexuálně, neznám lepší recept. „Mrkvák“ se hodí také ve chvílích, kdy si chcete v klidu popřemýšlet. Platón, Nietzsche, ani Sartre to nikdy

Máme tu jaro, letos spíš už léto, vylezlo sluníčko, zkrátily se kalhoty, vytáhla tílka. Někteří odvážní pražáci už beze studu okupují parky oblečení do minimalistických plavek a bikin. Miluju teplo. Když můžu jen tak stát venku v triku a nechat na sebe svítit teplou energii slunce, které rozhýbe moji unavenou a ztuhlou kostru. Můj Crohn nemá rád zimu, jsem jak zarezlé staré auto, bolí mě klouby. Okamžitě jak vyleze

Nabídnout pomoc je pro odvážné. Říct si o ni taky. Přitom nic lepšího, než se zeptat, jestli a jak pomoci, neexistuje. Představte si slečnu (to jako mě), která špatně chodí, co vyčkává u eskalátorů na někoho, kdo jí pomůže sjet (ty schody, ne sebe). A hele, uštvaná, taškami ověšená žena, která si dá dítě za krk, aby mě zahákla mezi síťovku s chlebem a štos papírů. Sama vrávorá, ale mě tam