Minule jsme si řekli základy psychoterapie. Dnes si povíme o tom, čím se terapie liší od běžného rozhovoru s blízkým člověkem, a co přesně v terapii pomáhá. Poradím vám, jaký druh terapie zvolit, a dozvíte se, co vás bude čekat na první hodině. Budu mluvit především o terapeutickém přístupu, který je mi blízký – ten nedirektivní. Tak pusťme se do toho.
V čem je psychoterapie lepší než rozhovor s blízkým člověkem?
Představme si, že se svěříme příteli a pravděpodobně přijde katarze – emoční uvolnění. Následně záleží na vhodné reakci druhé strany, s ohledem na znalost dané problematiky. Psychoterapeut neplácne první věc, která napadne většinu lidí a dost pravděpodobně i vašeho blízkého. Terapeutova reakce by měla být bez předsudků, mentálních zkratek a bagatelizování problému. Hlavní rozdíl tedy spočívá v tom, že psychoterapeut má promyšleno, co říká, stejně jako kdy to říká a jak to říká. Váš partner v komunikaci také nezodpovídá za to, kam se v hovoru dostanete. To psychoterapeut do jisté míry ano. On je ten, který by měl mít v rozhovoru větší nadhled a odstup. A takhle bychom mohli jmenovat rozdíly dál a dál.
Co je to, co nám v terapii pomáhá, tedy léčí?
V psychoterapii existuje množství léčebných faktorů a terapeut jejich existenci zná a počítá s jejich působením. Zde je souhrn těch, které se objevují prakticky ve všech terapeutických přístupech a jež výzkumy prokázaly jako účinné:
- Strukturovanost a důvěryhodnost
S terapeutem se budete potkávat na stejném místě, někdo i ve stejný čas po určitou dobu, kterou si stanovíte. Příznivě působí také seriózní prostředí a důvěryhodné chování terapeuta. Setkala jsem se s názorem, že k terapeutovi by měl chodit dnešní člověk jako do posilovny. Profesionální přístup trenéra a pravidelné cvičení jsou alfa a omega úspěchu, nejinak je tomu u terapie.
- Osobnost psychoterapeuta
Samostatným faktorem je samotná osobnost psychoterapeuta, který by měl být empatický, akceptující (přijímající) a autentický (jedná v souladu s tím, co prožívá). Zároveň by měl představovat autoritu, tedy někoho, komu důvěřujeme a koho respektujeme. Takový terapeut působí rovněž na naši motivovanost a chuť měnit se. Hodí se sem tematicky vtip. Kolik psychoterapeutů je potřeba na výměnu žárovky? Jeden, ale žárovka se musí chtít změnit.
- Pochopení a kontrola situace
Můžeme dostat informace, které jsme neměli, pochopit emoce, kterým jsme nerozuměli a zažít zkušenost s druhým, která nám chyběla. Jsou to střípky, které pomohou náhledu a větší kompetenci – být pánem/paní situace. A zpravidla čím delší je terapie, tím hlubší a trvalejší bývají změny.
- Introspekce
Introspekce je schopnost, díky níž můžeme sledovat naše nitro: vnímání, myšlení a cítění, a dá se trénovat. Vlivem terapie si lidé mnohem více uvědomují, co vnitřně prožívají. Díky tomu například získáme od svých myšlenek a pocitů určitý odstup. V poslední době je velmi oblíbená technika mindfulness, která využívá naší schopnosti introspekce a jde o pozorování nitra. Vedlejším účinkem terapie bývá zlepšení schopnosti pozorovat a nereagovat, vnímat myšlenky a pocity jako vlny na moři.
Jakou terapii vybrat?
- Pokud řešíte partnerské problémy, můžete jít na individuální, ale také na párovou psychoterapii. Ta zpravidla trvá devadesát minut a je zohledněna i v ceně (zhruba 1 500 Kč za sezení).
- V případě obtíží s dítětem či dospívajícím lze zajít k dětskému psychoterapeutovi, do pedagogicko‑psychologické poradny, nebo lze jít na rodinnou terapii, která více hledí na zdravé fungování rodiny jako celku.
- V případě, že řešíte vztahové obtíže, lze navštěvovat jak individuální, tak párovou nebo skupinovou terapii. V individuální jste jeden na jednoho, při párové dva na jednoho, při skupině zhruba deset lidí na dva terapeuty (ideálně muž a žena). Mnoho lidí nechce z různých důvodů navštěvovat skupinu, přijde jim bezpečnější individuální forma, ale někdy lze právě ve skupině získat náhled, který by jinak trval mnohem déle. Prostě každá forma nabízí své výhody.
Co mohu očekávat na úvodní hodině terapie?
Psychoterapeut se bude ptát, s čím přicházíte a jaká máte od terapie očekávání. Následně by vám měl představit způsob, jakým pracuje, a na základě vaší situace nastínit možný cíl spolupráce. Také je možné, že cíl/e budete nějakou chvíli (někdy i více setkání) hledat. Zároveň by vám měl říct, která vaše očekávání jsou lichá. Typicky to může být požadavek klienta, aby mu terapeut poradil, jestli má odejít ze stávající práce. Psychoterapeut nemůže rozhodovat za klienta, ale může nabídnout zmapování klientových vlastních potřeb a přání, aby se mohl sám rozhodnout.
Dále si stanovíte délku docházení. Může jít o krátkodobou terapii do tří měsíců trvání, střednědobou trvající přibližně půl roku a dlouhodobou, jež bývá delší než půl roku (může trvat i řadu let). Pro určitý účel je vhodná určitá terapie, nelze tedy říci, že je jedna lepší než druhá. Pokud se vyrovnáváte s konkrétní náročnou životní situací, může vám stačit několikaměsíční terapie. Pokud řešíte komplexnější problém související s více oblastmi v životě, je lepší zvolit dlouhodobou spolupráci. Investice do dobré terapie může být tou nejlepší v životě.
Příště se podíváme na to, jak poznáte dobrého terapeuta. Těšíte se? Já ano a doufám, že už víte, že terapie nekouše.
Foto: Pixabay
