„Také toužíte být milována? Objevte omlazující krém…“ Nene! Málem jsem spadla z orbitreku. Reklama v telce, v hlavním vysílacím čase, pro ženy padesát šedesát plus. A odvážná myšlenka, že s hlubokými vráskami to jaksi nepůjde, nikdo vás totiž nebude mít rád (!).

Vzpomínám si na jednoho týpka, co mi z života vrávoravě odkráčel, protože nebejvám namazaná, ale krém hádám nemyslel. A nedokážu si vybavit žádného, co by mi pochválil kluznost tváře a pleti. U holek taky nevím. Když se mi některá zadívá do obličeje a spokojeně zamručí, většinou se sama vidí v odrazu brejlí nebo mi zkoumá malování. Krémy ne, ty by totiž z podstaty věci vůbec být znát neměly, aspoň myslím.

Leda bych se správným produktem měla žádoucí pocit. Jo, to bude ono. Jakože láska v kelímku. Aha, marketéři téhle značky asi neznají zmrzku. Každopádně by jim někdo měl říct, že pokud chtějí holkám něco prodat, mají to udělat s obličejem, příjemný na omak nebo prostě užitečný. Myslím, že krém ve tvaru pletení s claimem „popleťte ostatním hlavu“ by šel na dračku. 

Tahat do toho lásku je krapet nevkusný. 

Ono to teda takhle bylo vždycky, protože samičky jsou chtěné jenom s tou správnou tvářičkou, prdelkou, líbezností a úslužností, ale až doteď jsem si myslela, že jednou z toho budou moct legálně vyrůst. Nemám nic proti dámám, které vidí smysl života v zrcadle a hladině micelární vody, na hodně z nich opravdu můžu oči nechat. Ale nechci být za chybu v matrixu jenom proto, že si místo třetí vrstvy zkrášlujícího čehosi dám radši třetí kafe. 

A aby toho nebylo málo, reklamy na obdobné produkty pro muže nesmějí nedostatek ani naznačovat. Chlap je skvělej tak, jak je, stačí, že se někam dostaví, a okolí hned ví, zač je toho loket. Čili koupí-li si krém muž, čouhá z toho frajeřina, prestiž, sebedůvěra. Chlap si nekupuje lásku, ale hračku a má dovoleno se vlastním vzhledem bavit a provokovat. Proto se ona stydí a udělátka schovává do skříní a on se chlubí a holení si klidně vyskládá na pracovní stůl. To se tam vyjímá, protože připomíná nářadí nebo stavebnici, je tmavý a má ostrý úhly, zatímco to její vypadá nějak jako vybavení pro poníka.

Chtěla bych zůstat vůči podobným principům imunní, jenže mi leze krkem, jak moc nám ženám svět kecá do toho, s čím vším jsme nebo nejsme dost. Chápu, že nedostatky a iluze firmy živí a je to pro ně kšeft. Ale laťka už je nastavená a nikdo ji snížit nehodlá, protože to by pak snížilo i hodnotu a úsilí těch, co už ji dosáhly. Tak moc na hlavu to je.

Jenže pak máte správnej krém, šampon, podprdu i zadek, možná jste i kvůli viditelnému handicapu pro sichr jeden velkej zářivej produkt, ale laťka nikde. Ještě aby, když jste došly nakoso a v pohorkách, na to fakt přípravky ani reklamu nemáme. A pro lásku si skočte do ordinace nebo kam se s tím chodí.

Foto: Pixabay

Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!