Od začátku podáváme ke kávě také příběhy. Nejen o tom, kde vyrostla, ale také o tom, jací lidé se v pozadí starají, abyste si ji mohli doma pohodlně vychutnat. Tentokrát přišel čas vyzpovídat naše zkušené kolegy Olgu a Ivana.

Olga Malinovská pracuje jako asistentka logistiky, to znamená, že pro vás kávu balí a dbá na to, aby se ten správný balíček dostal ke správnému adresátovi. Ivan Dvořák kávu rozváží, je asistent pražiče, a když je potřeba, pomáhá i ve skladu.

Oba nastoupili do Revenia ve stejný den, 1. září 2021. Letos tedy slaví už druhé výročí v našem týmu. 

Oli a Ivane, jak vypadá váš pracovní den?

Ivan: Moje práce je různorodá. V pondělí většinou rozvážím kávu do kanceláří v Praze, v úterý buď rozvážím, nebo pomáhám ve skladu. Ve středu jedu na pražírnu. Tam musím připravit pražičku, nachystat zelenou kávu a potom až do odpoledne pražíme, pak ještě kýble upražené kávy vezu na sklad. Čtvrtek jsou opět rozvozy nebo práce ve skladu. V pátek mám volno, protože ze zdravotních důvodů pracuji od pondělka do čtvrtka šest hodin. 

Olga: Já vyřizuji objednávky, to znamená připravit, navážit, nalepit štítky, zabalit, potom to posílám zákazníkům nebo připravuji balíky Ivanovi na rozvoz. A pak, co je potřeba. Práce je dost, třeba už teď uprostřed léta začínáme připravovat vánoční balíčky. 

Co vás na vaší práci baví? 

Ivan: Líbí se mi, že jsem pořád někde. Podívám se do Prahy, potkám se s lidmi, na pražírně zase vidím, jak se káva praží, což je taky zajímavé. Pro mě to byla úplně nová zkušenost, protože původním povoláním jsem řezník. Já jsem tady s prací spokojený a doufám, že mi zdraví vydrží, abych tady mohl být až do důchodu.

Olga: Souhlasím, jsem tady moc ráda. Máme také nejúžasnější šéfovou, jakou jsme si mohli přát, která nám vždycky vyjde vstříc (rozhovor se šéfovou Hankou Müllerovou si přečtěte tady). Po velké továrně, kde jsem pracovala dřív, je pro mě tohle úplně jiný svět.

Ivan: Práce s kávou je pěkná. Každá má jinou chuť, nebo když otevřete pytel a naberete to zelené zrno, ta vůně…

Olga: Ale i po upražení každá káva voní jinak.

Jaká byla vaše cesta do Naturparku 12?

Ivan: Já jsem měl v roce 2018 infarkt a od té doby mě stíhaly zdravotní problémy. Rok jsem se dával dohromady a pak jsem nemohl ze zdravotních důvodů nastoupit na původní místo. Hledání práce bylo těžké, vadilo, že nemůžu pracovat na plný úvazek, a už i věk. Byl jsem na úřadu práce a tam mi nabídli tuto pozici. Prošel jsem výběrovým řízením a nastoupil jako řidič a pomocník pražiče. A jsem moc rád, že to tehdy klaplo.

Olga: Já jsem byla v projektu úřadu práce Šance na restart, kde mi tuto práci nabídli. Také jsem musela na pohovor a vzali mě! To jsem byla šťastná.  

Ivan: Už tu budeme dva roky.

Olga: Je super, že dávají příležitost nám, kteří máme trošku nějaké omezení. Pro okolí je někdy nepochopitelné, proč máme invalidní důchod, když na nás na první pohled není nic vidět. Přitom my můžeme normálně fungovat, jenom trošku v jiném tempu. 

Pokračujeme v rozhovoru s kolegy z logistiky naší pražírny Naturpark 12, Olgou Malinovskou a Ivanem Dvořákem. Tentokrát hlavně o kávě.

V Naturparku pracují Olga i Ivan už dva roky a práci i tým si pochvalují. Před nástupem sem oba řešili, jak získat práci s invalidním důchodem. Potenciálním zaměstnavatelům se nelíbilo, že nemohou pracovat na plný úvazek. Díky sociálnímu podnikání, kterému se Naturpark 12 věnuje, získali nejen možnost výdělku časově přizpůsobenou jejich možnostem, ale také smysluplné uplatnění v životě.

Navíc se dostali do trochu exotického světa vůní a chutí. Nemohli jsme se proto vyhnout otázce, jak práce v takovém intenzivním prostředí ovlivní pohled člověka na kávu. 

Jste celé dny obklopeni kávou. Máte na ni chuť ještě i ve svém volnu?

Oba: Ano! Nijak nás to neodrazuje!

Jakou rádi pijete?

Olga: Já espresso, dobré je i latté. Moc nemusím filtrovanou, ale Ivan ano.

Ivan: To je pravda. Já můžu všecko. Rád si dám espresso i filtr. Když jsem na pražírně, náš pražič Sabri dělá filtr, abychom kávu vyzkoušeli, ten mi taky chutná. Ta káva je pokaždé jiná, někdy udělá taky nějaký zajímavý mix, to já můžu.

Změnil se nějak za ty dva roky tady váš vztah ke kávě? 

Ivan: Ano. Já jsem kávu předtím pil, ale nijak jsem jí nerozuměl. Kupoval jsem takovou tu obyčejnou z obchodu, dřív mi chutnala. Dnes už ne, dnes už jsem jinde, už poznám rozdíly. Teď si domů kupuji jenom naši. Samozřejmě na cestách si dám třeba i na benzínce z automatu, ale je to jiná kvalita. Ta naše mi chutná nejlíp.  

Olga: Mám to podobně. Ráda dávám naši kávu i jako dárek, všem okolo mě chutná, takže se vždycky už těší a jsou rádi.

Doporučíte nějakou našim čtenářům?

Ivan: Teď momentálně mi chutná naše Brazílie na espresso, výborná byla Indonésie na filtr, teď i Kolumbie na filtr, pokaždé se něco najde…  

Olga: Dobré jsou všechny.

Ivan: Ano. Naši pražiči dokážou vybrat kvalitní kávu, dokážou to nachutit, napražit. Když nám přijdou vzorky, tak vybereme jenom ty nejlepší.

Picture of Eva Kapounková

Eva Kapounková

Copywriterka, editorka a redaktorka. Během rodičovské dovolené jsem opustila prostředí televizních redakcí a přesedlala na psané slovo. Píšu pro on-line magazíny a blogy, čas od času si odskočím ke správě nějaké sociální sítě nebo otextuji web. Na psaní pro Revenium, respektive pražírnu výběrové kávy NATURPARK 12, mě baví možnost být součástí projektu, který má smysl, a samozřejmě krásné voňavé téma. S potěšením odhaluji různé stránky kávy i příběhy lidí, kteří za pražírnou stojí. Volný čas trávím s dvěma dětmi, čtu, chodím do přírody a cvičím jógu. Zajímám se o aromaterapii, jsem lektorka masáží miminek a zdravotního cvičení.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ