Šaty dělají člověka #Schíza

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Ačkoliv vzhled a móda není všechno, fakt, že přikládáme význam tomu, jak vypadáme, je důležitá součást prvního dojmu. Šaty dělají člověka. Oblečením rovněž dáváme najevo, kým jsme. Jaká je naše identita, jaká jsou naše přesvědčení, postoje. I to, že se o vzhled nezajímáme, o nás něco vypovídá. Nemusíme být zrovna módními stylisty, abychom si to uvědomili. Nemusíme být rovněž součástí nějaké subkultury, aby nám bylo jasné, že naše móda nás do určité míry definuje. Vysílá nějakou zprávu do světa. Samozřejmě se to také liší podle příležitosti: jinak se oblékneme na promoci, jinak na grilování. Je to do určité míry diktát společnosti – módní trendy, škatulkování, soudy. Je to však také důkaz naší lidskosti: nejsme zvířata, máme svobodnou vůli rozhodnout se a ovlivnit to, jak budeme vypadat. Jako s jídlem – neplní jen biologickou funkci, ale i funkci estetickou. Neoblékáme se jen proto, aby nám nebyla zima, ale abychom kultivovali naši osobnost.

Já to mám s oblečením jak kdy. Někdy se ráda vyšňořím, někdy mi je to jedno. Takže asi jako většina společnosti. Ale čím jsem starší, tím víc se o vzhled zajímám. Je to podobné jako s jídlem – víc se starám o to, co bude spojeno s mou osobností, s mým tělem. Víc kultivuji vlastní osobnost. Jsem toho názoru, že utváření identity je nikdy nekončící proces. Takový trochu věčný návrat do puberty. V šestnácti jsem nosila martensky a černou barvu, protože jsem poslouchala metal. Nyní se oblékám do džínů a tenisek a poslouchám mnohem širší spektrum hudby. Právě s hudebními subkulturami je oblékání často spojeno. A abychom neopomněli psychologii: vzhled je důležitý také jako ukazatel duševního zdraví. Když se nápadně začneme zanedbávat, chodit v potrhaném oblečení, opomíjet hygienu, může to být varovný signál rozvoje některého z duševních onemocnění (deprese, schizofrenie). Platí tu tedy (jako u všeho) zlatá střední cesta, tedy všeho s mírou, žádné extrémy. Nechodit na liposukci, nechodit ani v týden nemytých hadrech. Jsme lidé, tak to dejme najevo. Oblečení je jednou z cest.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!