Soudní ochrana proti správním orgánům

V tomto příspěvku si popíšeme, jak se bránit, když nesouhlasíte s konečným rozhodnutím správních úřadů. Vysvětlíme, zda podat správní žalobu nebo žalobu k civilnímu soudu. Uvedeme, co musí žaloba obsahovat, dokdy ji musíte podat, zda se platí soudní poplatek, jestli musíte mít advokáta. Po stručném srovnání se budeme věnovat správní žalobě, pak totéž vysvětlíme k žalobě k civilnímu soudu.

Mohu se proti správnímu rozhodnutí bránit u soudu?

Ano, pokud se již proti rozhodnutí nedá odvolat, můžete podat správní žalobu ke správnímu (krajskému) soudu, nebo žalobu k civilnímu soudu, pokud správní orgán rozhodl o věci, která vyplývá ze soukromého práva (z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů). V čem je rozdíl?

Správní soud (správní senát krajského soudu)KDOCivilní soud (civilní úsek okresního soudu)
Žaloba se podává
proti rozhodnutí,
nečinnosti nebo
nezákonnému zásahu správního orgánu
COŽaloba se podává
proti rozhodnutí správního orgánu
v soukromoprávní věci.
Správní soud nerozhoduje o samotné věci,
kontroluje soulad správního rozhodnutí
s právními předpisy a s tím, co se skutečně stalo
(zákonnost a věcná správnost rozhodnutí).
JAKCivilní soud sám znovu projedná (posoudí)
věc, o níž předtím rozhodl správní orgán.
Pokud uspějete, soud napadené rozhodnutí
zruší a věc vrátí správnímu orgánu k novému
rozhodnutí
VÝSLEDEKPokud uspějete, soud o věci rozhodne
rozsudkem, jímž nahradí původní správní
rozhodnutí.

Co musí obsahovat správní žaloba?

Ve správní žalobě musíte uvést (označit):

a) žalobce – sebe (jméno, příjmení a adresa, na kterou vám lze doručovat),
b) žalovaného (správní orgán),
c) napadené rozhodnutí a den jeho doručení,
d) osoby zúčastněné na řízení (lidé, jejichž práv nebo povinností se rozhodnutí přímo dotklo), pokud je znáte,
e) výroky rozhodnutí, které napadáte (s nimiž nesouhlasíte),
f) žalobní body, z nichž musí být jasné, proč (skutkové nebo právní důvody) považujete (výroky) rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (vadné tak, že právně neexistuje – nemá účinky),
g) důkazy, které navrhujete provést k prokázání svých tvrzení,
h) návrh výroku rozsudku,
i) datum sepsání žaloby,
j) podpis (váš nebo zástupce či zmocněnce),


přiložit opis napadeného rozhodnutí.

Dokdy musím podat správní žalobu?

Žalobu je třeba podat do dvou měsíců od doručení konečného správního rozhodnutí (když se proti němu nedá odvolat), pokud zákon (týkající se konkrétního správního řízení) nestanoví jinou lhůtu, např.

  • 10 dnů proti rozhodnutí o správním vyhoštění,
  • 15 dnů proti rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany (azyl a doplňková ochrana),
  • 30 dnů proti ostatním rozhodnutím vydaným podle zákona o pobytu cizinců,
  • 1 měsíc proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury,
  • 60 dnů proti rozhodnutím ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů (policie, hasiči, celníci, vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace), a podle zákona o vojácích z povolání.

Je rozdíl mezi dvěma měsíci a 60 dny?

Většinou ano. Lhůty začínají běžet počátkem následujícího dne po skutečnosti určující její počátek (doručení). Lhůta určená podle týdnůměsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jenž určil počátek lhůty (den doručení).

Příklad: U lhůty určené podle týdnů se označením myslí název dne – při doručení v úterý končí lhůta v úterý za x týdnů. U lhůt určených podle měsíců se označením myslí pořadí dne v měsíci – při doručení 31. ledna končí lhůta 31. dne v měsíci za x měsíců. Pokud takový den v měsíci není, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce (28. února, 29. února v přestupném roce, jinak 30.).

Kam mám podat správní žalobu?

Ke krajskému soudu (v Praze k městskému soudu), v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (ve správním řízení vydal první správní rozhodnutí).

Ale ke krajskému soudu, v jehož obvodu máte bydliště nebo se zdržujete, když jde o

  • sociální zabezpečení (dávky důchodového pojištění, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením, průkaz osoby se zdravotním postižením, dávky pěstounské péče),
  • zaměstnanost (podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci),
  • a ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Určení místní příslušnosti krajského soudu pro jednotlivé obce najdete na www.nssoud.cz v sekci Správní soudnictví – Zjištění příslušnosti).

Musím mít advokáta?

Advokáta nemusíte mít k podání správní žaloby ani v řízení před krajským (městským) soudem. Zastoupení advokátem je však povinné v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem, tedy když vy nebo správní orgán nesouhlasíte s rozhodnutím krajského soudu, a proto ho napadnete opravným prostředkem (kasační stížností).

Platí se za podání správní žaloby?

Některá řízení jsou osvobozena od soudního poplatku (např. ve věcech důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, dávek pěstounské péče a v některých cizineckých věcech).

Úplný výčet osvobození najdete v § 11 zákona č 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V ostatních případech soud může na žádost přiznat částečné osvobození konkrétnímu účastníkovi řízení, který nemá dostatek prostředků. Výjimečně může přiznat i úplné osvobození. Žádost podejte společně se žalobou.

Jinak zaplatíte:

  • 3 000 Kč za správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu
  • 2 000 Kč za žalobu na ochranu před nečinností nebo nezákonným zásahem správního orgánu
  • 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku
  • 5 000 Kč za kasační stížnost (opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu)

Poplatky ve správním soudnictví najdete pod položkami 18 až 20 v sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.

Když neuspěji, musím nahradit náklady řízení správnímu orgánu a soudu?

I když neuspějete, správnímu orgánu většinou nebudete muset platit. Obecně má každý účastník řízení (i správní orgán) právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení (zejména nákladů právního zastoupení a soudních poplatků) podle rozsahu svého úspěchu. Zastoupení správního orgánu advokátem však soud nemusí uznat jako důvodné.

Ve věcech důchodového a nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče (např. příspěvek na péči) soud správnímu orgánu náhradu nákladů nepřizná nikdy.

Pokud soud platil náklady řízení (zejména svědečné, znalečné a tlumočné), při neúspěchu je budete muset nahraditpokud nejste osvobozeni od soudních poplatků.

Odloží podání správní žaloby vykonatelnost správního rozhodnutí?

Žaloba obecně nemá odkladný účinekale existují výjimky (odkladný účinek má třeba žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění s výjimkou vyhoštění z důvodu ohrožení bezpečnosti, nebo žaloba proti některým rozhodnutím ve věcech mezinárodní ochrany).

Správní soud však žalobě přizná odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud rozhodne na návrh žalobce po vyjádření žalovaného. Soudní poplatek za tento návrh je 1 000 Kč.

Co když opravdu záleží na tom, aby soud rozhodl co nejdřív?

Soud o případech rozhoduje v pořadí, jak mu došly. O některých případech však musí rozhodnout v zákonem určené (krátké) lhůtě a některé zákon nařizuje rozhodnout přednostně (před ostatními). V ostatních případech soud rozhodne přednostně, když k tomu jsou závažné důvody.

Pokud máte vážné potíže, které může vyřešit jen rychlé rozhodnutí (nepomůže výše popsané přiznání odkladného účinku), požádejte o přednostní projednání a popište svou situaci. Může jít o případy, kdy vám pozdější rozhodnutí soudu již nepomůže (člověk ve vážném zdravotním stavu se nedočká důchodu nebo potřebných dávek a pomoci; maturant musí znovu ke zkoušce před přezkoumáním předchozí zkoušky; podnikateli hrozí krach spojený s propuštěním lidí se zdravotním postižením, protože nedostal příspěvek na jejich zaměstnávání). Je jen na soudu, zda případ projedná přednostně, nebo ne.

Lze u správního soudu napadnout jen rozhodnutí správního orgánu?

Správní žalobou se dá bránit také proti nečinnosti nebo nezákonnému zásahu správního orgánu. Dále správní soudy rozhodují ve volebních věcech a ve věcech místního referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a o zrušení opatření obecné povahy (něco mezi rozhodnutím a právním předpisem, např. územní plán obce, návštěvní řád národního parku nebo místní úprava dopravního značení).

Nejvyšší správní soud rozhoduje také kompetenční spory (o to, který správní orgán má konat). Městský soud v Praze nově rozhoduje také o zrušení služebního předpisu (předpis, který určuje organizační věci státní služby, zavazuje hlavně státní zaměstnance).

Je rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví konečné?

Ne. Pokud vám krajský soud nevyhoví, můžete žádat zrušení jeho rozhodnutí kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (s výjimkou rozhodování ve volebních věcech). Pokud ani tak neuspějete, můžete podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Které předpisy upravují řízení před správními soudy?

Jednání před správními soudy se řídí soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.) a částečně také občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.).

Může Kancelář veřejného ochránce (ombudsman) podat správní žalobu?

Ombudsman může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, pokud prokáže závažný veřejný zájem (§ 66 odst. 3 soudního řádu správního). Žalobu proto podává výjimečně (pečlivě ji zvažuje). Nezastupuje při tom žádného z účastníků. Ve své věci většinou může každý podat správní žalobu sám.

Naopak civilní žalobu, ombudsman podat nemůže.

Kdy mám žalobu proti správnímu rozhodnutí podat k civilnímu soudu?

Žalobu k civilnímu („běžnému“) soudu lze podat, pokud správní orgán rozhodl o sporu nebo jiné věci, která vyplývá ze soukromého práva. Například když má přes váš pozemek vést dálnice, stavební úřad vám ho může správním rozhodnutím vyvlastnit (vzít) a přiznat vám za něj náhradu v penězích. Když nesouhlasíte se samotným vyvlastněním, můžete podat správní žalobu. Ale když nesouhlasíte s rozhodnutím o tom, kolik vám má nový vlastník zaplatit za pozemek (i když je to
stát), je to soukromoprávní spor o peníze, proto byste podávali žalobu k civilnímu soudu.

Soud pak tutéž věc, o níž rozhodl správní orgán, sám znovu projedná a přímo o ní rozhodne (tedy například určí výši náhrady).

Co musí obsahovat žaloba k civilnímu soudu?

V civilní žalobě musíte uvést (označit)

a) soud, kterému žalobu podáváte,
b) účastníky řízení (sebe jako žalobce/žalobkyni a účastníky řízení před správním orgánem; pozor, správní orgán není žalovaným ani účastníkem řízení),
c) věc, které se žaloba týká (spor nebo jiná právní věc, o které správní orgán rozhodl),
d) rozhodnutí správního orgánu,
e) skutečnosti, podle kterých žalobu podáváte včas (kdy vám bylo doručeno správní rozhodnutí, případně další údaje, ze kterých bude jasné, že jste žalobu podali ve lhůtě – vysvětlíme níže),
f) v čem se rozhodnutí správního orgánu dotklo vašich práv (která vaše práva nebo povinnosti správní orgán založil, změnil, zrušil, určil nebo zamítl),
g) důkazy, které by měl soud provést (přečíst listiny, vyslechnout svědky apod.),
h) v jakém rozsahu má soud věc projednat a rozhodnout (pokud správní orgán rozhodoval o více samostatných nárocích, uveďte, kterým/kterými z nich se soud má zabývat),
i) jak má soud podle vás rozhodnout,
j) datum sepsání žaloby,
k) podpis (váš nebo zástupce či zmocněnce),

a přiložit opis napadeného rozhodnutí a listinné důkazy, na které odkazujete.

Dokdy musím podat civilní žalobu?

Žalobu je třeba podat do dvou měsíců od doručení konečného správního rozhodnutí (když se proti němu nedá odvolat), pokud zákon (týkající se konkrétního správního řízení) nestanoví jinou lhůtu, např.

  • 30 dnů proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o náhradě za vyvlastnění,
  • 30 dnů proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu do katastru nemovitostí.

Kam mám podat civilní žalobu?

K okresnímu soudu. (Ale ke krajskému soudu, když jde o vklad práva k nemovitým věcem.)

Ke kterému? Pokud se správní řízení týkalo práva k nemovité věci, podáte žalobu k soudu, v jehož obvodu je nemovitá věc (okresnímu, ale pokud jde o vklad práva k nemovité věci, ke krajskému).

Jinak se místní příslušnost soudu určí postupně podle těchto pravidel:

  • obecný soud povinného účastníka, tedy toho, kdo měl plnit (platit, něco dělat) podle návrhu podaného u správního orgánu (když mobilnímu operátorovi nezaplatíte za telefon, podá
    k Českému telekomunikačnímu úřadu návrh, aby vám uložil zaplatit; úřad rozhodnutím návrhu vyhoví, nebo ho zamítne, obojí lze i částečně; ten z vás, kdo s rozhodnutím nebude souhlasit,
    může podat žalobu k okresnímu soudu podle vašeho bydliště – vysvětlíme níže),
  • jinak (když není povinný účastník) obecný soud navrhovatele, tedy toho, kdo podal návrh na zahájení správního řízení (když Energetický regulační úřad požádáte, aby určil, že vaše
    smlouva s dodavatelem elektřiny zanikla, a nebudete souhlasit s jeho rozhodnutím, podáte žalobu k okresnímu soudu podle svého bydliště – vysvětlíme níže),
  • jinak (když nelze určit podle 1 ani 2) soud, v jehož obvodu sídlí správní orgán, který vydal konečné správní rozhodnutí (třeba když správní orgán řízení zahájil z moci úřední – například o přestupku, ve kterém jste uplatnili nárok na náhradu škody a teď nesouhlasíte s její výší, podáte žalobu k soudu, v jehož odvodu sídlí správní orgán).


Obecným soudem je soud, v jehož obvodu člověk skutečně bydlí nebo se zdržuje. Pokud to nelze zjistit, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má člověk evidovaný pobyt.

Musím mít advokáta?

K podání civilní žaloby advokáta mít nemusíte. Zastoupení je povinné až u dovolání k Nejvyššímu soudu (opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu).

Platí se za podání civilní žaloby?

1 000 Kč když jde o peněžité plnění do 20 000 Kč,
3 000 Kč v ostatních případech (plnění nad 20 000 Kč a když nejde o peněžité plnění),
0 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku (poplatek není stanoven = neplatí se).

Soud může na žádost přiznat částečné osvobození konkrétnímu účastníkovi řízení, který nemá dostatek prostředků. Výjimečně může přiznat i úplné osvobození. Žádost podejte společně se žalobou.

Poplatky najdete pod položkou 18 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.

Když neuspěji, musím žalovanému nebo soudu nahradit náklady řízení?

Když prohrajete, uloží vám soud, abyste tomu, kdo v řízení plně uspěl, nahradili (zaplatili) jeho náklady potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva (zejména náklady právního zastoupení a soudní poplatky).

V případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí nebo právo na náhradu nákladů nepřizná nikomu. Soud vám přesto může uložit plně nahradit náklady řízení protivníkovi, který neuspěl jen v nějaké drobnosti nebo pokud soud určil, kolik přesně máte zaplatit, podle názoru odborníka (znalce) nebo podle své vlastní úvahy.

Pokud soud platil náklady řízení (zejména svědečné, znalečné a tlumočné), při neúspěchu je budete muset nahraditpokud nesplňujete předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

Odloží podání civilní žaloby právní moc/vykonatelnost správního rozhodnutí?

Podání civilní žaloby až na výjimky nemá odkladný účinek na právní moc rozhodnutí správního orgánu (závaznost a nezměnitelnost) ani na jeho vykonatelnost (vynutitelnost, třeba exekucí).

Soud však na váš návrh až do konečného rozhodnutí o žalobě odloží

  • vykonatelnost rozhodnutí, pokud by vám okamžitá exekuce mohla způsobit závažnou újmu,
  • právní moc rozhodnutí, pokud by důsledky samotné právní moci rozhodnutí mohly závažně ohrozit vaše práva (třeba když správní rozhodnutí určuje, že je váš „protivník“ vlastníkem věci, což mu umožňuje s ní nakládat), ale jen když se odklad nepřiměřeně nedotkne práv dalších lidí.

Odklad právní moci se obecně používá, když správní rozhodnutí neukládá povinnost, kterou lze vynutit exekucí (tehdy by odklad vykonatelnosti nic nepřinesl).

Lze civilní žalobou napadnout nečinnost nebo nezákonný zásah úřadu?

Ne. Proti nečinnosti nebo nezákonnému zásahu správního orgánu se dá podat jen správní žaloba.

Je rozhodnutí soudu o civilní žalobě konečné?

Ne. Pokud vám prvostupňový soud nevyhoví, můžete podat odvolání. Proti rozhodnutí o odvolání se většinou můžete bránit dovoláním k Nejvyššímu soudu. V případě neúspěchu můžete podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Které předpisy upravují řízení před civilními soudy?

Jednání před civilními soudy se řídí zejména občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.).

Kde najdu víc informací o civilním soudnictví?

Vyhledávač vybraných (zveřejněných) rozhodnutí v civilním soudnictví najdete na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz v části Rozhodovací činnost. Kontakty na jednotlivé soudy najdete
na www.justice.cz.

Zdroj: aktivnizivot.cz

Hana Potměšilová

Hana Potměšilová

Výrazná osobnost českého neziskového prostoru je jednou z největších odbornic na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Česku. Hana je předsedkyní představenstva zapsaného spolku Revenium a jedna z Top žen veřejné sféry, ankety Hospodářských novin v letech 2015 a 2016. Je vdaná, má dvě děti, ráda jezdí na koni a miluje svou zahradu.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!