Významný (ale opomíjený) den v roce? Mezinárodní den lesů, který jsme „oslavili“ 21. března.
Les je mým druhým domovem. Chvilku jsem pátrala, kde se vzaly kořeny mé lesní lásky. Teď už je mi to celkem jasné – po mém tatínkovi, který les miluje.
Právě v lese naplno cítím klid a harmonii. Díky tomu je to skvělé místo na čchi-kung, relaxaci a modlitbu. „Hačnout“ si někde na pařez a jen tak koukat do dálky, balada roku. V současné době v lese moc klidu nenajdu (davy lidí), takže mi ani tolik nevadí, že můžu výletovat maximálně do nemocnice.
Jak si udělat lesní pohodičku i doma?
Nebojte, nemáme modřín v obýváku ani vycpanou sovu na okně. Úplně stačí neodstrojený umělý vánoční stromeček. Blíží se Velikonoce, čas prohodit baňky za vajíčka? Výzva přijata! Ale pořád to není ono…
Když mi les chybí hodně, stačí otevřít balkon a zaposlouchat se. Pokud kolem zrovna neprojíždí auto, slyším ten nejkrásnější zvuk na světě – datel maká naplno a ptačí orchestr mu dodává tu správnou akustiku. Děkuji Bohu, že máme les kousek a můžu si tyhle orchestry užívat na 100 procent.
Když nemůže být balkon otevřený, jelikož by mi zmrznul frňák…, přijdou na řadu esenciální oleje. Žádná záchodová vůně značky „ulev si a zdrhej“, ale kvalitní vůně borovice a jedle. Při hodně rozverné náladě přidám i citron pro větší grády.
Pak už jen zavřít oči a meditovat. Nádech, výdech a jde se na to. Je fuk, jaký byl můj den, jestli něco hrozně bolí nebo mám zimnici, teď je to jen můj osobní čas, který mi nikdo nevezme. Poslední dobou používám i imaginace s lesní tematikou, brouzdám se v mysli po lesních cestičkách a užívám si lesa naplno. Občas zahlédnu nevycpaného jelena nebo sojku, cokoli, co si má mysl přeje. Zapomínám tak na stres a trable všeho druhu.
Někdy je výhoda meditace a relaxace učit, musím se v tomto oboru neustále vzdělávat a tím obohacuju i svůj vnitřní (nejen) lesní svět.
Jednou budeme bydlet ještě blíž lesu, ale kdyby náhodou ne, moje mysl je mocná a dokáže si poradit. Stačí jen vědět jak na to a otevře se krása lesní harmonie, klidu, pokory a naděje. Jsem jen já a moje myšlenky.
Ovšem to nejkrásnější, co v lese naplno dělám, je upřímná modlitba. Plná vděčnosti, radosti, pokory a často i ticha. Když do lesa nemůžu, tak si tyto krásné modlitby užívám v pohodlí domova.
Doba je teď drsná, ale já se ji snažím udělat snesitelnou. Možná netypicky, ale já jsem celá netypická, takže je všechno v naprostém cajku.
Užívejte lesních procházek a nástupu jara!
Foto: Pixabay
