Mám ráda všechna roční období. Podzim je pro mě kouzelný odstíny všech barev, které rezonují s mou duší. Těch různobarevných listů stromů a keřů, měnící se příroda!
Po vyprahlém létě se často zazelená tráva a sytou zelení tomu dodává zase jiný ráz. Jako by se příroda ještě chtěla vzchopit a ukázat, že síly má dost. Pak však přichází silný vítr a barevnou paletu listí si odfoukne jako nic. Aby zase svoji sílu ukázal on. A během pár dní se ta barevná krása náhle změní na holé větve, nafoukané hromady již hnědožlutého listí, teplota klesne k ranní nule a pro někoho ta kouzelná romantika zaleze hluboko do teplejšího kabátu a někdy vyleze až při dobrém teplém čaji, pleteném svetru či fleecové mikině a silných ponožkách.
Jsou to letité zkušenosti i předcházejících generací, že podzim bývá pro mnoho lidí jedním z nejdepresivnějších měsíců, kdy je „jiná“ psychika. Navíc si hned zkraje měsíce na Dušičky připomínáme naše blízké zemřelé. Pokud jejich ztráta ještě nepřebolela, přidá se i tísnivý pocit ztráty. Mnohdy samoty, opuštěnosti. Osoby, které byly blízké našemu srdci, ale jejich životní pouť zde již skončila, v tento čas chybějí nějak víc. Vědomí jejich prázdného místa po našem boku je silnější, bolavější. „Ale v našem srdci JSOU přece stále! Jenom se teď na nějaký čas neuvidíme.“ Tyto věty mohou pomoci našemu vnímání smutku a nostalgii postupně rozpustit.
Protože mám ráda mnemotechnické pomůcky, neboť pomáhají některé věci si snadněji vybavit, jednu jsem vytvořila i pro VĚDOMÉ hlídání našich psychických procesů a reakcí. Protože když nám je na podzim ouvej, přepadnou nás chmury, mysli se v sychravém počasí podávat super výkony mnohdy nechce. Takže si připomeňme: Jsem ČECHeM. Proč zrovna tohle? Zakomponovala jsem do tohoto pojmu slova, která si mohu UVĚDOMIT a ohlídat si, zda se do těch splínů moc nenořím. Tedy vnímat, jak mi právě je. Jaké jsou moje Činy, Emoce, Chování, eště Myšlenky. Zda něco moc nevybočuje od normálu a zda by nebylo VHODNĚJŠÍ to ZMĚNIT! Protože když jsme si tyto činy, emoce, myšlenky i chování sami vytvořili, byť třeba na základě toho, jak na nás působí listopadová atmosféra, tak bychom měli být zase těmi, kteří je mohou změnit!
A ještě jedna rada: teple se oblečte, nasaďte čepici, rukavice i šálu a vydejte se na procházku! Svoji pozornost zaměřte jen na to, co je kolem vás pěkného, co ve vás probouzí hezké pocity. Hledejte, objevujte, kochejte se. I v listopadu se toho dá najít hodně!
Mnozí máme chytré telefony. Tak na to jděme chytře! Dejme si na každý den připomínku nebo lépe tři, že se máme zastavit, narovnat se, prodýchat a UVĚDOMIT SI, že jsem ČECHeM! A že tu ještě jsem. S vděčností světu kolem i uvnitř mě samého se lehce pousměji a hned mi je veseleji…
