Jen vystrčím nos ven, je mi z projevů okolí jasné, že je to tu! Nová sezona antibiotik, kapek, sirupů, citronů a zázvoru. Z lidí to pořádně pobublává, chrčí a slzí. Bacily létají zleva i zprava. Podzimní tradice, to znají všichni. Bohužel už ne každý tak dobře ví, že kašlat na lidi jde i s grácií a trochou té ohleduplnosti.
Poslední dobou jsem několikrát navštívila lékaře, odběrové místnosti, rentgeny… Netěšilo mě to, říkala jsem si, co mě tam zase potká. Prohlídky jsem však absolvovala celkem s lehkostí a rychle. O to víc mě překvapilo, že daleko větší plameny na mě chrlilo a plivalo peklo spolucestujících a spolučekajících. To plivání bohužel nezmiňuji v přeneseném významu.
Rodiče mě a sestru vedli k čistotě a zásadám slušného chování. K tomu neodmyslitelně patřil vždy po ruce čistý kapesník, který posloužil nám a zároveň prostředí, ve kterém jsme se pohybovaly. Mimo látku a později kousek celulózy se protlačily maximálně slzy, co jsme si utíraly o mámino a tátovo rameno, když na nás přišly nespravedlnosti světa. Rozhodně mě nenechává chladnou, že někoho základní hygienické návyky tolik minuly a dál míjejí! Tím spíš, když vidím, kolika lidí se tento nešvar a netečnost týká.
Mladí, staří, v teplácích i slušivém kostýmku, obleku, v teniskách, na podpatcích… Nezáleží na věku ani sociálním zařazení. Ústa otevřená při zívání natolik doširoka, že s trochou fantazie je téměř možné zahlédnout obsah žaludku. Pevný postoj a záchvat kašle s pusou dokořán, ruce v kapsách, častěji však zaměstnané mobilem. V prostředcích městské hromadné dopravy, na zastávkách, při chůzi na ulicích, ve frontách, vlastně kdekoliv. Světe div se, dokonce i v lékařských zařízeních, kde by jeden aspoň náznak loajality předpokládal; všude sotva vteřina na včasné uhnutí před sprchou soplů a pořádnou dávkou breberek. Jev zcela mimo mé chápání.
Osobám s pošramocenou imunitou tím pádem opět začíná období respirátorů a roušek. Nemuselo by být až tak intenzivní, kdyby ti jen dočasně marodící zvládli přiložit kapesník k nosu a ústům, kdykoli na ně prskání přijde. Smutné je, že mnohé taková samozřejmost ani nenapadne, případně ještě pobouří.
Tak hodně zdraví a ohleduplného okolí!
─ I ve vztazích k lidem by měla být slušnost, ohleduplnost, noblesa a gentlemanství. ─
Jan Přeučil
─ Slušnost je vlastnost, která nás nic nestojí, nejvýš někdy místo k sezení v tramvaji. ─
Carl Zuckmayer
Foto: Pixabay
