Nedávno jsem se vrátila k mindfulness. Jelikož to nevypadá, že by karanténa v dohledné době skončila, je třeba myslet na své duševní zdraví intenzivněji než kdy dřív. Určitě mi dáte za pravdu, že naše nervy můžou v záplavě šedých zimních dní dost trpět. Zavřeni doma lehce ztrácíme kontury reálného světa, a je to pochopitelné. Zažíváme náročnou dobu, potřebujeme se uvolnit. Na internetu je spousta materiálů k různým relaxacím – nejznámější

Někdy se setkáváme s tím, že za některými projevy lidského chování vidíme diagnózu dotyčných jedinců. Ale co když za tím stojí něco úplně jiného? V klasické logice, to jest matematické disciplíně zabývající se závěry, jež stojí na několika předpokladech (např. zákona o vyloučení třetího), existuje několik neřešitelných problémů. Jedním z nich je problém tzv. dispozičních vlastností, tzn. vlastností, které někdo nebo něco má, ale projevují se jen za určitých okolností. Můžeme si to

Jak dopadl dlouho očekávaný magnet? Došlo k regresi některých ložisek a aktivní ložiska vůbec nevykoukla. V překladu do češtiny: některá ložiska se zmenšila, některá zmizela úplně a ohňostroj v mozku se nekonal. Při pohledu na snímky mi ze srdce spadl obří šutr. ALE… I když jsem naplno vnímala obrovskou radost, nohy zůstaly na zemi. Žádné odlétnutí k obláčkům absolutní jistoty dokonalého zdraví. Jaké jsou důvody? V mozku je pořád guláš (ložisek RS je

Po minulém kaskadérském sloupku jsem chtěla sepsat, jak nám vlastně po pádu je. Chápejte, ležet rozcapení někde, kde se obvykle nehajá, a ještě tak nějak naruby, to není zrovna ažur. Jenže předtím si bude třeba posvítit na to, jak moc se obrna kamarádí s prostorem. Totiž – vůbec. 🙂 (Teď bych klidně mohla skončit a nechat kolegy žasnout nad mou náhlou schopností psát stručně. 🙂 ) Umění v prostoru pružit,

Táhněme nikoli do háje, ale správným směrem za jeden provaz. Za ten, na kterém se neoběsíme. Jsem smutná i nazlobená. V průběhu koronavirové pandemie ztrácím další iluze o stavu a vývoji části lidstva. Nechápu bezohledný a nepokorný přístup k základním životním hodnotám. Politiku, politiky a mediální humbuk ráda nemám; neočekávám konstruktivnost, upřímnost a objektivitu. Spíš intriky a krátkozrakost. Ano, mnohé je špatně. Nedomyšlené, postavené na hlavu. Na druhou stranu – opravdu se máme tak zle?