Není to holka, která prodává oblečení v second handu. Je to holka, kterou vlastní matka nechala v porodnici. Tereza Kratochvílová, autorka knihy Holka ze sekáče, vypráví příběh o tom, jaké je být adoptovaným dítětem, teenagerem bez biologických rodičů a dospělým, co se s tím vším musí nějak vyrovnat.

Naše oči jsou často namáhány a v době koronavirové u některých z nás ještě více, než jsme běžně zvyklí. Já sama občas nevěřím při čtení zpráv z domova a ze světa těm svým.

Je sice duben a ještě tam podle rčení budem, ale mě už napadá téma, kterému se obvykle věnuji v květnu. EMOCE. Alespoň po několik minulých let to bylo vždy v máji.

Když se řekne nadměrná aktivita, neboli hyperaktivita, asi každý z nás si tak nějak automaticky představí malého raubíře, pochopitelně chlapce, který poskakuje na gauči i u pohádek a každou chvíli ho někdo musí sundávat ze stromu. A ve škole ho to nebaví, proto sem tam vyruší a sem tam přinese poznámku. Ale vyroste z toho. Přesně takový byl můj bratr, kterému byla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou, tedy ADHD. I proto se ADHD často spojuje