Leteckej speciál #perplexveměstě

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Miluju sport, protože mě fascinuje dynamika lidského těla, ladnost, obratnost a rychlost. Dynamika cizího lidského těla, to je snad jasný. Vlastní umím rozhejbat sice velmi slušně, ale obávám se, že na to jsou všechny disciplíny a kategorie krátký.

Nikdy mě nepřestane udivovat, že se někdo dokáže vybičovat tak, že ustojí tlak, hlavu, nervy i náčiní na uzdě a při akci působí, že vůbec, ale ani trošičku netrénoval a že takhle schopnej a sošnej se narodil a že tím nebo oním si v podstatě jen krátí chvíle mezi přenášením kamenných kvádrů nebo chozením s košem. Tak určitě. 🙂

Čím snáz a přirozeněji ale sokolík, sokolíková nebo jejich klání vypadá, tím dramatičtěji je potřeba vše podat. Čili že běháme rychlostí blesku a metáme předměty parametrů průměrný skříně, je normál, od toho jsme tady, že jo. Ale běda, když nás někdo obleče do netradičních dresů, když se neshodnem s trenérem, když doma zapomenem pantofle nebo když je vedro jak bejk. A že by nás snad mohla potkat menší nevolnost, tik v rameni nebo zácpa, sim vás, to se nesmí stát, to by byla tragédie!

Jako ta s tím letadlem, však víte.

Nikomu nepřeju nic dramatickýho, ani za cenu vyšší sledovanosti nebo medaile. Nervydrásající souboj na hřišti klidně, mimo něj fakt ne. Bojovat s vlastním tělem a psychikou, s cizí blbostí a se vzájemně se obviňujícími pohlaváry musí být frustrující a nesmírně vyčerpávající, přijít o možnost zúročit a zpeněžit veškerou tu dřinu a píli taky. Nechtěla bych to zažívat a nebudu tvrdit, že se aktéři mají hlavně uklidnit nebo se cítit a mluvit jinak, protože v jejich kůži nejsem.

Přesto většina sportovců žije něco, pro co se rozhodli, navrch s realizačním týmem a různými vymoženostmi v zádech. Mají obrovskou zodpovědnost, ale taky slušnej mediální prostor k tomu, aby inspirovali zástupy fanoušků. Třeba k tomu nepít kolu nebo umět v pravou chvíli zariskovat a spolehnout se na svý schopnosti.

A právě proto si pod pojmem životní tragédie představím úplně jiné situace než ty, kdy z letadla vyleze po svých horda zdravých a nadupaných mladých lidí, promiňte mi to.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Helena Tutterová

Helena Tutterová

Píše sloupky s názvem Perplex ve městě, aby cupovala život s dětskou mozkovou obrnou a jinými naschvály. Nehodlá totiž jen opatrně našlapovat a lovit Božského přeskáče či jinou ortopedickou obuv. Prahne po životě na vysoké noze obklopena přáteli, knihami a kávou. Analogie s legendárním Sexem ve městě tak není vůbec náhodná. Miluje příběhy a humor mezi řádky, i proto pracuje v redakci magazínu Inspirante neziskovky Revenium. Věří v sílu ticha, přírody a kofeinu, propadá kouzlu divadelních a filmových scén a dojímají ji šťastné konce. Tajně tančí a sportuje, aby ji hned tak něco neuteklo a neskolilo. Hlavně ale proto, aby měla k často rozběhaným lidem blíž.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!