Miluju sport, protože mě fascinuje dynamika lidského těla, ladnost, obratnost a rychlost. Dynamika cizího lidského těla, to je snad jasný. Vlastní umím rozhejbat sice velmi slušně, ale obávám se, že na to jsou všechny disciplíny a kategorie krátký.
Nikdy mě nepřestane udivovat, že se někdo dokáže vybičovat tak, že ustojí tlak, hlavu, nervy i náčiní na uzdě a při akci působí, že vůbec, ale ani trošičku netrénoval a že takhle schopnej a sošnej se narodil a že tím nebo oním si v podstatě jen krátí chvíle mezi přenášením kamenných kvádrů nebo chozením s košem. Tak určitě. 🙂
Čím snáz a přirozeněji ale sokolík, sokolíková nebo jejich klání vypadá, tím dramatičtěji je potřeba vše podat. Čili že běháme rychlostí blesku a metáme předměty parametrů průměrný skříně, je normál, od toho jsme tady, že jo. Ale běda, když nás někdo obleče do netradičních dresů, když se neshodnem s trenérem, když doma zapomenem pantofle nebo když je vedro jak bejk. A že by nás snad mohla potkat menší nevolnost, tik v rameni nebo zácpa, sim vás, to se nesmí stát, to by byla tragédie!
Jako ta s tím letadlem, však víte.
Nikomu nepřeju nic dramatickýho, ani za cenu vyšší sledovanosti nebo medaile. Nervydrásající souboj na hřišti klidně, mimo něj fakt ne. Bojovat s vlastním tělem a psychikou, s cizí blbostí a se vzájemně se obviňujícími pohlaváry musí být frustrující a nesmírně vyčerpávající, přijít o možnost zúročit a zpeněžit veškerou tu dřinu a píli taky. Nechtěla bych to zažívat a nebudu tvrdit, že se aktéři mají hlavně uklidnit nebo se cítit a mluvit jinak, protože v jejich kůži nejsem.
Přesto většina sportovců žije něco, pro co se rozhodli, navrch s realizačním týmem a různými vymoženostmi v zádech. Mají obrovskou zodpovědnost, ale taky slušnej mediální prostor k tomu, aby inspirovali zástupy fanoušků. Třeba k tomu nepít kolu nebo umět v pravou chvíli zariskovat a spolehnout se na svý schopnosti.
A právě proto si pod pojmem životní tragédie představím úplně jiné situace než ty, kdy z letadla vyleze po svých horda zdravých a nadupaných mladých lidí, promiňte mi to.
Foto: Pixabay
