Objednat se na lékařskou prohlídku, předoperační vyšetření, projít hospitalizací, zákrokem, léčením, rekonvalescencí… Někdy je to nezbytné snad u každého. Podstupujete-li však takové eskapády přibližně od tří let a dnes je vám šestačtyřicet, někde se to na vás podepíše. Zvlášť když tak sedmdesát procent všeho provází přístup a zacházení poněkud hrubého zrna.
S Crohnovou chorobou je život samé překvápko. Převážně bohužel nejde o překvapení, při kterých se vám štěstím rozzáří oči. Nepředložím vám soupis své anamnézy ani dosavadních peripetií se zdravotníky, ale zkušenost, co se může začít dít v lidském podvědomí i těle, když už je toho víc než příliš.
Musela jsem na nové předoperační vyšetření. Brr, zase. Už v čekárně jsem cítila, jak to ve mně začíná pracovat. Ale zdaleka mi nepřišlo, že bych se blížila výkonu Papinova hrnce. S předstíraným nadhledem jsem na vyzvání vkráčela do ordinace. Uzívaný výraz, rutinní otázky s upřímným nezájmem a nepřítomný pohled některých zúčastněných mi zvedaly tlak už v předehře. Pak přišel akt očekávané zrady; lékařka vytáhla rtuťový tlakoměr. Srdce v krku ani brunátnost jsem kupodivu necítila, takže paráda. Na mé poměry „panické atakářky“ a ukázkového příkladu pacienta trpícího syndromem bílého pláště jsem si vedla dost dobře…
Několik pevných přifouknutí, pauza. Napumpovaný rukáv začal zvolna klesat, ovšem obočí nad bílým pláštěm vylétlo údivem vzhůru. Přístroj vyplivl tak vysoké hodnoty, které už podle tabulek zpívaly tóninou Okamžitě vyhledejte lékaře! Vida, tak jsem tam byla správně! Tlakoměr nevěřil, doktorka nevěřila, já už pro jistotu věřila snad úplně všemu. Daly jsme měření několik šancí, jenže krevní tlak ne a ne klesnout. Naštěstí jsem z ordinace vypochodovala bez léků a po svých, akorát s výzvou měřit si tlak několikrát denně doma a dodat výsledky, jinak zákrok nebude možný.
Vůbec jsem si netroufla zajít si jako vždy na milovanou voňavou kávičku. Poslušně jsem odfrčela domů. Tlak se umoudřil až v nočních hodinách. Druhý den jsem byla celkem fit holka, mohla jsem tedy odeslat už přijatelná čísla ke kontrole.
Zákrok jsem absolvovala. Po narkóze jsem tlak opět usměrňovala, tentokrát týden. Pro změnu ne ze stresu, nýbrž po medikaci. Mám za sebou přes třicet celkových anestezií a s každou další se modlím, tělu už zkrátka vůbec nesedí… V dubnu mě to čeká znovu. A vím já co ještě. Snažím se o tom tolik nepřemýšlet a těšit se na jaro, které miluji.
Vám přeji příjemné hodnoty na venkovních teploměrech a ty správné na vašich tlakoměrech. Opatrujte se!
─ Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše. ─ Hippokratés
─ Nejjednodušší způsob jak vytěsnit ze svého života vše nepříjemné, co nás potkalo, je přijmout to jako jeho součást. ─ Marvel Comics
Foto: Pixabay
