Dělat si legraci sám ze sebe je tak osvěžující! Jiskřivý, energizující, laskavý a objímající humor. Se zesměšňováním, ponižováním a sebepohrdáním to nemá pranic společného. Pokud nezaměňujeme pěkně okořeněnou sebeironii za sebemrskačství, užijeme si v životě tolik dobré nálady a smíchu!
Nebrat se příliš vážně, zároveň ze sebe nedělat klauna a otloukánka. Je důležité rozpoznat, co je pro danou situaci, prostředí a společnost vhodné. Kdy a kde se ještě můžeme zubit od ucha k uchu svým husarským kouskům a své povaze, či zda už jsme za hranou a stojíme na pomyslně tenkém ledě. Také ne každý má chuť nebo předpoklad chápat například černý humor. Šup – nedorozumění a nepříjemnosti jsou rázem na světě.
Zejména v těžkých časech smysl pro humor posiluje organismus jako medicína. Jsme-li příjemní a optimističtí, pro vtip nejdeme daleko, nejen že neotravujeme život ostatním, ale zlepšujeme kvalitu toho vlastního!
Ovšem i tady si musíme vyladit formu – nepotlačovat a nemaskovat své problémy a trápení, protože někomu nechceme šlápnout na kuří oko. Nedělat psí kusy jenom proto, aby se druzí za každou cenu cítili lépe. Na druhou stranu je dost nepříjemné pobývat ve společnosti věčných brblálistů, zarytých pesimistů, lítostníčků a ufňukánků.
Chce to nastartovat motor, pořádně rozehřát a vyrazit do života! Važme si sami sebe, nechme se opečovávat, klidně i politovat. Potřebujeme to každý. Současně však můžeme být motivací, osvěžením a vzorem pro okolí. Pak se třeba i ostatní zvládnou zasmát trablům, bolístkám, vnějším situacím, sobě… Všichni tím jen získáme.
– A když už si housenka myslela, že nastal konec světa, stal se z ní motýl.–
Barbara Haines Howett
– Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. –
Biblický citát
Foto: Pixabay
