S Broukem vás zdravíme v novém roce! Přinášíme přání zdravého těla, jasné mysli, klidné duše a laskavého srdce. A víru, že když se vše zmíněné bude dařit a šířit větší intenzitou než bacily a zloba, mohlo by nám být letos báječně.
Také jste se tolik těšili na příchod roku 2024? Já moc. Koncem minulého vládce kalendáře jsem měla všeho nad hlavu. Upnula jsem se k nové poslední magické cifře letopočtu natolik, až mě ze snění probrala realita, že změna číslovky to nezachrání.
Jak jsem si koncem minulého roku ustlala, s takovou jsem procitla. Dobrá, takhle to nepůjde; hurá na nějaká ta novoroční předsevzetí! Po usilovném dumání to přišlo jako blesk z čistého nebe. Mé předsevzetí pro letošní rok vlastně je, aby předsevzetí předsevzetími vůbec nebyla!
Dává vám to smysl? Mně už ano. Nechci si rok co rok plnit mysl, diář a zápisník něčím, co nakonec opět během tři sta šedesát pětky nesplním a přesunu do dalšího kola. Taková ta klasika – zdravěji se stravovat, více se hýbat, nic neodkládat, plnit si sny, věnovat čas druhým…
Byl by to obsáhlý seznam. Ale takové položky mají být přirozenou součástí každodenního života, ne něčím výjimečným. Mají být esencí, která krví proudí už naprosto samozřejmě a není třeba je donekonečna drilovat. Aby zbývalo místa a sil pro čerstvé plány a cíle. Takové, kterým se dá šance ještě v daném roce, na který se naplánovaly. „Nesyslit“ je zase až na někdy. U dlouhodobých projektů splnit hmatatelnou vytyčenou část, další dílek do skládačky úspěchu.
Nyní mám úplné jasno. Co vy? Každopádně tohle si poznamenám a zkraje roku 2025 vám dám vědět, jak to dopadlo. Jestli jsem konečně dala vale klasickým a ohraným předsevzetím, protože už je pečlivě a vesele žiju. Přeji sobě i všem, kdo se tak rozhodli se mnou, pevnou vůli a cestu s novými krásnými obzory. Směle do toho, ať se daří!
─ Návyky jsou jako ocelové lano. Každý den spleteme jeden pramen a brzy ho nelze přetrhnout. ─
Horace Mann
─ Zážitky jsou jako semínka, ze kterých vyrůstá moudrost. ─
Konrad Adenauer
Foto: Pixabay.com
