V posledním týdnu se mi díky pár internetovým diskusím o autobusech málem i zdá. Napsala jsem článek a pak reakci k sobě na sítě, přátelé na zdi tedy prominou malé, teď už veřejné a lehce obohacené repete.
S odstupem několika dní jsem pochopila, že většina lidí se dál než k výsledné částce jednoduše nedostane. Jako kdyby to, že je něco za levno omlouvalo úplně všechno. Za mě je solidarita i v tom, že ten, kdo může, zařídí nebo aspoň dovolí nějaké usnadnění těm, kteří nemůžou nebo to sami nezvládnou. Typicky tak třeba kromě schodů stavíme výtahy, plošiny a zábradlí. Sice to nebejvá jedna k jedný a zpravidla to znamená nějakou prudu pro obě strany, ale i jen větší samostatnost a zachovaná důstojnost člověka, který je využije, za to určitě stojí.
Může mi ovšem někdo povolanej říct, co přesně se vyplatí na zpoplatněných ZTP a ZTP/P jízdenkách? Opravdu chceme mít důstojnější a pohodlnější cestování za tu cenu, že pohodlí a důstojnost některým cestujícím prakticky sebereme, navrch úplně zbytečně?
Přitom diskuse typu „proč my jo a Ukrajinci, důchodci, studenti, děti, matky… ne” fakt neberu. Jestli jsme na tom tak zle, že se dá dobrat ohledů a úlev jenom na úkor nějaké jiné skupiny, tak si fakt pořídím osla a budu jezdit do Prahy na něm. Hlásí se nějakej hlavoun nebo úřední mezek dobrovolně? 🙂
Stejně tak mě dráždí, když se argumenty stočí k dávkám. Právě proto bych si přála, aby to se ZTP a ZTP/P zůstalo stejné, protože to nepředstavovalo další finanční zatížení systému. Kdežto zpoplatnit nám jízdné, a pak se ohánět tím, že se přece zvýší tahle nebo tamta dávka, je fakt mimo. Ve finále se jako skupina zase jenom prodražíme a budeme za ty prodělečný a nevděčný.
A ještě jeden postřeh. Nepřestává mě fascinovat, že když někomu řeknu, co je pro mě při nástupu obtížný, tak opáčí, že to není relevantní argument, protože si přece mám umět sehnat průvodce, zaplatit jízdné předem a tak podobně. Beru, že mně někdo nemusí rozumět ani mi nemusí věřit, ale smést to ze stolu, jako by byl jen jeden správnej, skoro certifikovanej způsob přesunu, je arogantní a hloupý. Proč mě lidi hodnotí podle toho, co zvládají sami? Kdo je v mý kůži, že si troufá mě soudit? A proč se musíme navzájem trumfovat?
Nejsme neschopní uskuhraní chudáci, rozmazlení tím, co nám kdo platí. Klidně se slev vzdám a dám vám je, ale se vším všudy. I s těma nohama a starostma k tomu. Fakt že jo. A to mám svůj život moc ráda. A vás taky. Většinou. 🙂
Foto: Pixabay
