Magazín Inspirante se věnuje stylově bohaté žurnalistice, která upozorňuje na nejrůznější sociální a zdravotní problémy, ale především nabízí řešení a motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informací v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled na svět a věříme, že s námi bude bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium a snažíme se mít stále větší dosah. Jsme tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro něž je rozmanitost, inkluze a prolínání různých světů důležité.
Vracím se od kamarádky a jdu kolem domu, kde si na balkoně hrajou dva tak devítiletí kluci. Zmerčí mě, vykloní se a navzájem si řeknou: „Dívej, jak ta paní divně chodí!“ – „No jo, postižená!“ Přečtěte si to ještě jednou. A znova. Tohle je totiž něco, co si člověk s diagnózou nedobrovolně vylosuje na celej život. Komentáře. Je sice moc hezký, že se pak jinde dozvíte, že jste
Začalo to osobním příběhem Mgr. Yvony Hartlové, kdy jí v jednu chvíli vážně onemocněl přítel a současně kamarádka. Oba naštěstí přežili. Život jim zachránilo včasné zjištění nemoci díky pravidelným preventivním kontrolám. To vedlo Yvonu Hartlovou k založení iniciativy Firma pro zdraví, jejímž posláním je, aby bylo v zájmu zaměstnavatelů udržovat zaměstnance zdravé, což pomůže nejen ke stabilitě, ale v konečném důsledku i k prosperitě jejich firem. Je nepochybné, že každý zaměstnanec je
Bohdaně Hrabovské bylo devětadvacet, když jí lékaři diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Tehdy už byla vdaná a její dceři bylo pět let. „První příznaky nemoci, jako zakopávání, brnění ruky a další, jsem pociťovala už o několik let dříve,“ říká žena, kterou závažné neurologické onemocnění upoutalo na vozík už v pětatřiceti letech. S Bohdankou a její maminkou jsme se viděli poprvé v roce 2016 na výstavě výtvarných prací, které vytvořili lidé s roztroušenou sklerózou. Před dvěma
Chybí mi zelená. Čímž nemyslím alkohol ani semafory, ale trávu a stromy. Hodně stromů. Šiklo by se vypadnout někam, kde to půjde po svých, nebude to daleko a lidí a zajímavostí tam bude víc než bariér. Vyhrál Nymburk. Dá se tam máknout i relaxovat, na placce kolem vody se ani nepřerazíte, ani neztratíte. Půdorys opevnění města má totiž logiku, kterou chápu i já coby osoba se sníženou, ne, nulovou schopností orientace.
Cože? Kde to jsem? Co se to děje? Vždyť je snad 21. století! Ne, milý čtenáři, dnes se se mnou ocitnete, byť jen na chvíli, v dobách středověkých, kde jsem jednoho červnového dne strávila příjemné odpoledne s ženskou částí rodiny. To místo, kde jsem zažila pěkné středověké odpoledne, se jmenuje Botanicus – centrum řemesel ve vesnici Ostrá, nedaleko Lysé na Labem. Botanicus je zpřístupněn od dubna do 5. října.
Festival Open House Praha se letos uskuteční v letním termínu. Milovníkům architektury se 7. a 8. srpna otevře zdarma 80 běžně nepřístupných budov a prostorů a festivalový týden přinese řadu doprovodných akcí. Mottem festivalu je „Architektura pro všechny“, prohlídky budov jsou totiž určené pro širokou veřejnost včetně rodin s dětmi a osob se zrakovým a sluchovým postižením. Vstup do všech otevřených budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Jejich seznam je na webových stránkách
Daseinsanalýza je psychoterapeutický směr, který je inspirován fenomenologickou filozofíí Martina Heideggera a Edmunda Husserla. Vymezuje se vůči psychoanalýze. Nepracuje s pojmy nevědomí nebo přenos, spíše se soustřeďuje na autentické spolubytí a zkušenost klienta. U nás ji propagoval v 60. a 70. letech filozof Jan Patočka. Nyní je daseinsanalýza soustřeďována především ve střední Evropě. Daseinsanalýza je filozoficky orientovaný směr psychoterapie, založený Ludwigem Binswangerem a Medardem Bossem. Vymezuje se vůči klasické freudovské psychoanalýze, ačkoliv reviduje pojmy
Město Česká Lípa zabodovalo v anketě o Cenu Adolfa Heyduka se svou prohlídkovou trasou po místních pamětihodnostech, která je určena nevidomým a slabozrakým lidem. Na předávání v Žamberku tuto cenu v kategorii regionální (ostatní) památky předával předseda Stálé komise Senátu České republiky pro rozvoj venkova Jiří Vosecký. V letošním roce se udělovaly ceny v této anketě už pošesté, jejím cílem je upozornit na památky či geologické lokality, které jsou přístupné i zdravotně znevýhodněným návštěvníkům.
Nesnáším balení. A jsem si naprosto jistá, že balení nesnáší mě. Začíná to nevinně. Mám totiž jeden celej den (a noc), abych na výlet připravila sebe i bagáž. 8:31 U kávy dávám nabít epilátor a kritickým okem zkontroluju stav těla a bytu. Byt vede. 9:02 Píšu si seznam. Jsou na něm položky jako „vypnout zásuvky“, „pořádně zavřít okna“ nebo „nezapomenout doklady a nabíječku“. 10:15 Druhý kafe a první vlna nervozity. Ztrestám se epilátorem
Určitě jste už zažili pocit, kdy se vám do něčeho hrozně nechtělo nebo jste byli unavení a nesoustředění a nejradši byste si odpočinuli. Přesto jste zaťali zuby a jeli dál. Někdy to samozřejmě jinak nejde, jindy nám v odpočinku brání jen vlastní pocit viny – co když toho neudělám dost? Co když budu vypadat jako lenoch? Všude slyšíme, že musíme být za každou cenu produktivní a pracovití; i svůj volný čas
Žádné události k zobrazení
Náš účet je:
115-5689490267/0100
Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!
