Magazín Inspirante se věnuje stylově bohaté žurnalistice, která upozorňuje na nejrůznější sociální a zdravotní problémy, ale především nabízí řešení a motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informací v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled na svět a věříme, že s námi bude bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium a snažíme se mít stále větší dosah. Jsme tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro něž je rozmanitost, inkluze a prolínání různých světů důležité.
Co se stane s rodinou, když onemocní rodič? Jak mluvit s dětmi o rakovině, jak zvládnout léčbu a zároveň zůstat mámou nebo tátou? O rodičovství s onkologickou diagnózou mluví MUDr. Jitka Kottová a Mgr. Pavla Doláková, ředitelka PRO Gaudia.
Onkologická diagnóza patří mezi chvíle, které člověku dokážou během jediného okamžiku převrátit život naruby. Když ji ale uslyší rodič malých dětí, nepřichází jen obava o vlastní zdraví. Přidávají se otázky, které možná ještě před chvílí vůbec nebyly na pořadu dne: Jak dětem vysvětlit, co se děje?
Přijměte pozvání na komorní panelovou výstavu Moje krev je tvoje, která vznikla u příležitosti Světového dne dárců krve. Navštívit ji můžete do 30. srpna v přízemí Technického muzea v Brně.
V malebné krajině kousek od Blanska můžete navštívit klasicistní venkovský zámek francouzského typu Rájec nad Svitavou, který se vyznačuje charakteristickými rysy slohu Ludvíka XVI. Zámek je známý rovněž unikátními sbírkami kamélií nebo zámeckou knihovnou s více než 60 tisíci svazky, což z ní dělá vůbec největší zámeckou knihovnu na jižní Moravě. Tím ale výčet unikátností této významné památky nekončí. Rájec je velmi oblíben také kvůli své částečné bezbariérovosti, kterou jsem si ověřil v praxi, a zjištěné informace probral s tou nejpovolanější – kastelánkou zámku Zdeňkou Kalovou.
Šourali se chodbou zavěšení jeden do druhého.
Došli k bytu. On odemknul tak na třetí pokus, zatímco ona byla připravená otevřít dokořán, aby mu usnadnila vstup. Cvaklo to a zavanulo, jak se venkovní vzduch promíchal s domáckým. Naučenými pohyby opatrně překročili práh a přenesli tašku s neskrývanou úlevou, že v pořádku došli až sem a zítra snad vyrazí zas.
Dokonce ani nevzbudili tatíčka.
Zajímalo by mě, proč musí město za každou cenu servírovat nějaké požitky, navíc za běhu nebo vestoje.
Takhle už i s košem číhám, kde přistaví pobočku banky, operátora nebo aspoň barbershop. Přece nebudou občani štrádovat mezi vchodovými dveřmi a popelnicí naprázdno, neupravení, servaní, neproduktivní. Právě se zbavili břemene odpadu, tak si můžou ještě v pantoflích nechat udělat obočí a kotlety nebo aspoň začít výhodně investovat!
Rádi se během letních prázdnin zatouláte do chládku kostelů, ale zastaví vás zavřené dveře? Pokud se této situaci chcete vyhnout, nepřehlédněte projekt Otevřené chrámy, který už deset let zpřístupňuje vybrané sakrální památky široké veřejnosti i v časech mimo bohoslužby. Prohlédněte si jedinečné prostory, které jsou ideální nejen pro tichou modlitbu, ale také k objevování poutavé architektury i bohaté historie těchto jedinečných míst. Čas na výlet se ale neúprosně krátí, akce končí v září.
V Technickém muzeu v Brně probíhá unikátní komorní výstava Kým byl Josef Smýkal, která se koná u příležitosti 100 let od narození tohoto předního českého odborníka na tyflopedii (vzdělávání osob se zrakovým postižením), jenž celý svůj profesní život zasvětil práci s nevidomými a slabozrakými dětmi. Stál mimo jiné za vznikem Slepeckého muzea v Brně a je spojován s mnoha dalšími záslužnými aktivitami. Výstavu si můžete prohlédnout do konce tohoto roku ve druhém patře muzejní expozice Kultura nevidomých.
Nedávno na mě v jedné diskusi na sítích vyskočily fotky s a bez.
Doplňoval je hlubokomyslný příspěvek o odstraněném vizuálním smogu. Já nepoučená si ho doteď spojovala hlavně s křiklavými cedulemi a nápisy, přispěvatele přitom naprosto vážně rušilo chudák zábradlí. Konkrétně to z kovových trubek.
Nebylo posprejované, zničené, zrezivělé ani bláznivě barevné, prostě si stálo podél dlouhé strmé cesty a dráždilo estétovo vnímání divoké panenské přírody. Tedy té, ve které je mimo záběr na každém rohu stánek s občerstvením, charakteristická vůně smažáku a decibely lásky.
Existují některá univerzální pořekadla, která nám mají pomoci vyrovnávat se s různými životními situacemi. Třeba se ztrátami nebo s koncem. Proto se říká: „Konec dobrý, všechno dobré.“
Žádné události k zobrazení
Náš účet je:
115-5689490267/0100
Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!
