Tak Vánoce jsou za námi, vítám vás v novém roce a přeji, abyste do něj vkročili pravou nohou nebo třeba i tou levou, ale vždy s úsměvem pod rouškou.
K vykročení tím správným směrem nám může přijít vhod nějaké to předsevzetí. U nás v práci se to jimi jen hemží a já se tím nechávám inspirovat. Jako každý rok je u nás populární hubnutí a sledování jídelníčku. Nutno zmínit, že moji kolegové jsou převážně muži. Já jsem většinou takový nenápadný pozorovatel, který hádá, kdo to dřív vzdá a kdo déle vydrží. Moje tipy jsou většinou správné a nikomu nedávám více než tři měsíce.
Když si dám nějaké předsevzetí já, s dlouhou trvanlivostí se také nesetká. Takže je vlastně otázka, zda si nějaké vůbec dávat, protože když to nevyjde, člověk je tím frustrovanější, než kdyby si žádné nedal. Říká si pak, že já hlupák to zase zkusil… Příští rok se na to opravdu už vykašlu!!!
Ale předsevzetí či cíle si můžeme stanovit i jindy, během celého roku. Můj přítel měl kdysi „prázdninové“ předsevzetí: každý den se naučit pět nových anglických slovíček: když ho něco napadlo, ale výraz neznal, vyhledal si jej ve slovníku. Slovíčka si pak lépe pamatoval. Vydrželo mu to dva a půl roku a má obrovskou slovní zásobu.
Já bych si mohla předsevzít například to, že bych jezdila pomaleji, pokud si s někým povídám. Velice často ujíždím nevědomě a doprovod si najednou povídá sám se sebou.☺ Ovšem kdo ví, jaký záměr moje rychlá jízda má. Třeba ten, že chci trénovat kondici svého společníka, abychom udržovali společné tempo. Jezdím rychle i proto, že někdy spěchám, nebo chci být v tu chvíli sama. Možná tak podvědomě vytěsňuji dočasný špatný pocit z vzniklé situace.
Znám člověka, též handicapovaného, který si za svými předsevzetími cílevědomě jde a bourá jeden mýtus za druhým. Je to velký sportovec a paralympionik. Je pro mě inspirací. Já například ráda plavala (než přišel covid ) a snažila se chodit pravidelně jednou týdně.
Ale zpět k předsevzetím. Myslím, že nejen ta novoroční, ale jakákoliv snaha o změnu je pozitivní. Už jen tím, že o nich přemýšlíme, se někam posouváme. Ale nesmíme přemýšlet příliš, abychom se nezasekli na jednom místě a pak nesplnili, co chceme dokázat.
Ráda bych si dala za cíl, abych chodítko, jež používám pětkrát týdně, využívala častěji, tedy i o víkendu. Chci také víc jezdit na výlety. Zatím je s přítelem jen plánujeme, protože je stále zimní období, a přestože sluníčko občas svítí, bunda nás přece jen zahřeje víc. Ovšem když ji náhodou nemáme, bude nám muset stačit vzájemná láska.☺ Společné výlety budou různé. Tím nejdelším byl dosud ten vlakem do Brna, cesta tam i zpět trvala více než tři hodiny.
Milí čtenáři, ať už si předsevzetí dáte, nebo ne, je to pouze na vás a nikdo by vám je neměl určovat.☺
Foto: pixabay.com
