Večer ona dodělá, co je doma třeba, a relaxuje poslechem hudby na pc.
Po chvíli se dostane do takový nálady, že si pouští vypalovačky devadesátých let.
Beze svědků se dostane i k hitům Twenty-4-Seven a Kelly Family.
Zrovna když vřeští jak o život, vrací se z lovu mamutů on, položí jí ruku na rameno a praví:
„Jé, Kelly Family, ty já taky rád.“
Otočí se na něj, a než stihne něco říct, předběhne ji:
„Hele, některý věci by asi měly zůstat tajný.“
Chvilka ticha.
„Jako v rodině.“
Usměje se.
„Vezmeš si mě?“
Nestalo se, ti dva spolu už dávno nejsou, ale zápis v deníčku zůstal i po iks letech prachobyčejně milej a hezkej, vlastně banální. Jako láska sama. Bez ohledu na to, co si ti dva posluchači udělali, neudělali nebo udělat měli a koho si nakonec pustili nejen do uší, ale hlavně do života.
A právě to mě na lásce mate.
Můžete milovat na plný pecky, rutinu srdnatě odhazovat vidlema, a stejně to nemusí stačit.
Můžete mít rádi míň a brát to přes hlavu, a stejně odejít se šrámem jako hrom.
Můžete se potkat moc brzy, nebo moc pozdě, a stejně to dokola zkoušet nenechat ladem.
Můžete spolu zůstávat ze zvyku, protože něco je zkrátka víc než nic, a ticho tam pod žebrama!
Můžete se fascinovat tak, že kolem sebe nedokážete ani normálně projít.
Můžete jen jeden druhého potřebovat, ať už na stěhování skříní nebo duší.
Můžete spolu spát, ať má tělo klid. Jeho nebo vaše, to je fuk.
Můžete spolu mít děti, psa, garáž, účet nebo vzpomínky na mládí.
Můžete randit, navštěvovat se, žít spolu, vzít se, nebo se snažit v jednom bytě radši ani nepotkat.
Můžete se hádat do krve, anebo demonstrativně mlčet.
Můžete být venku za gentlemana a jeho paní a doma se scvrknout na bručouna se starou brécou.
Můžete si lézt do prádelníku, diáře, kompu a mobilu, a pak se usmiřovat třeba ve vaně. Nebo ne.
Můžete mít rádi někoho, kdo dávno není tím, kým byl, a doufat v zázračnou proměnu.
Můžete se nesnášet za to, do koho jste se zamilovali, a zůstávat, abyste si obhájili vlastní volbu.
Můžete se dvakrát za den mihnout v kuchyni a v ložnici, vrčet únavou, a přesto o sebe stát.
S láskou můžeme všechno, se říká a píše, že jo, milá Sally.
Láska ale taky může všechno s náma, schovanýma v ordinacích a celách předběžného zadržení.
Možná se ukáže jen v pár mihotavých chvilkách a nepotřebuje při tom ani zapálený svíčky.
Potřebuje zapálit nás, jinak bychom nechtěli začínat, končit ani zůstávat a něco spolu vytvářet.
A to by byla škoda.
Tak krásného Valentýna!
Foto: Pixabay
