Každý si pod slovem hračkářství představí asi něco jiného. Pro mě je to krámek, kde v pár regálech najdu to, po čem dětská duše od narození zhruba do patnácti let prahne, občas se tam mihne nějaká novinka, kterou prostě musí všichni mít, a proto nakupujeme s cílem potěšit kluky a holky a především provětrat peněženky rodičů a prarodičů. Když se naskytla možnost vyrazit s Igráčky a edukačním programem do pražské prodejny Hamleys, kromě adresy

Zadky a stehna s celulitidou už nefrčí, asi že za nima není ta správná storka. Teď je in, že dokud máš stehna (nebo jinou část těla), tak nemáš problém. A pokud stehna nemáš, ještě líp! Můžeš se na stránkách kdečeho vyprsit s tím, jak jsi i bez nohou šťastnej, handicapu navzdory. Samozřejmě hlavně proto, abys svým příběhem pomohl ostatním. K čemu, se neví, ale vypadá to dobře a přinese to lajky. Obzvlášť

S krizovou interventkou, psychoterapeutkou a básnířkou Danielou Vodáčkovou o krizích ve společnosti, počátcích krizové intervence u nás, dostupnosti dětské psychoterapie a třeba i o tom, jak vás spirituálně může formovat návštěva kostela v Drážďanech. Ve své profesní praxi se vedle psychoterapie věnujete také krizové intervenci (KI). Byla jste u jejího zrodu u nás v 90. letech. Mohla byste toto období přiblížit? Počátky metody krizová intervence v České republice nejde jednoznačně vystopovat. První krizové pracoviště – linka důvěry

Bezbariérovost mi nejdřív zněla kostrbatě, ale při rozhovoru s ministrem dopravy Martinem Kupkou se jazykolam změnil na podstatné jméno, které v tomhle resortu chtějí brát vážně. Nakolik se tematickými webovými stránkami, jednotnou jízdenkou a úpravami tarifů pro vybrané invalidní cestující daří dojíždění, cestování a pohyb zjednodušovat a proč je dobré umět počítat a vydržet? Původně měl článek hlavně důstojně uzavřít problematiku letošních změn jízdného, ale jen u toho nezůstalo. Není od věci mít