Poslední dobou frčím v seznamech. Na kousky papíru si píšu, co je ještě třeba udělat a odškrtávám si to barevnýma fixama. Pohled na zbarvenou stránku mi snižuje tlak a zvyšuje chuť na sladký, ale jenom do doby, než zjistím, že ve vzduchu, za rohem, na netu čeká další várka. Jako ta hra, ve které se kamínky poskládané do jedné řady sice s velkou pompou rozprsknou a zmizí, ale na jejich místo okamžitě

Proč jsem tam byla a proč o tom píšu, ptáte se? Sdílím s vámi svoji zkušenost proto, že slýchám ve svém okolí o dosti případech mladých pacientek s karcinomem prsu, u kterých se na nádor přišlo zbytečně pozdě. Je načase si prostě přiznat a pochopit, že rakovina už opravdu není výsadou starých lidí, kteří pak rychle umírají, ale týká se i nás mladých. O to je pak těžší se s tím vyrovnat a třeba na tu

Konečně jsem se dočkala „píchance“ do ramene! Někdo se očkovat chce, někdo nechce. Volba je na každém z nás. Já patřím do první skupiny. Stačí, že jsem nedobrovolná sběratelka vzájemně se podporujících těžkých nemocí, tak proč si zvyšovat šance na další „dobrůtku“ v těle… Dlouho jsem nad tím nedumala a očkování mělo definitivně zelenou. U obvoďáka minimum lidí, žádné dlouhé čekání. „Píchanec“ a chvilku počkat, jestli se něco nebude

Chcete zažít pořádnou párty i přes epidemická opatření? Nemusíte chodit do klubů a dalších podniků. Stačí venku přivítat jaro, protože tou dobou se tam dějí věci – tehdy je to ten největší mejdan! Jedinou potřebnou vstupenkou je laskavost a všímavost. S nimi se vám otevřou každé dveře. A program může začít! Ve vzduchu je cítit příval nové energie, příprav a očekávání. Těšení se. Atmosféru dolaďuje tajemno. Tanec a radost, rozvernost. Namlouvání, semknutí.