Dáma na kolejích #perplexveměstě
Helena Tutterová
30. 6. 2019
Dneska o tom, že když máte „sníženou schopnost orientace“, pak je i cesta metrem někdy dost divoká.🙂 I bez toho parna nad zemí.
Dneska o tom, že když máte „sníženou schopnost orientace“, pak je i cesta metrem někdy dost divoká.🙂 I bez toho parna nad zemí.
Lidské tělo je úžasné. Škrábnete se a ono se to samo zahojí. Chytnete rýmu, ale brzy vás to přejde. Něco špatného sníte, ale žaludek to vrátí a zas je vám líp. Uklouznete na ledě a natlučete si zadek, ale zase se posbíráte a jdete dál. Pak jsou ale i tací, pro které to neplatí tak úplně. My lomivky.
Pohlazení od psycholožky Ne vše pozitivní je vždy pozitivní. Avšak na pozitivní se musí s pozitivitou. Negativita nemá u pozitivity šanci uspět. Trošku paradoxní, ale to je moje osobní zkušenost.
Poznejte s námi zajímavé lidi, kteří se našli ve světě umění. Malují, fotí, modelují a tvoří. Nahlédněte do životů, ve kterých svou roli hraje i diagnóza roztroušené sklerózy (RS). Možná se dozvíte i věci, o kterých se běžně nemluví. Zjistíte, že autoři výstavy Cesta za duhou mají co říct, a také to dělají. Po svém. Pár řádky, jedinečným jazykem, několika obrázky, nebo i beze slov. S grácií i talentem. Tak se začtěte a nechte se strhnout.
Dnes je tomu přesně deset let od doby, kdy ve věku nedožitých 51 let zemřel Michael Jackson, americký umělec. Na tento den také připadá Světový den vitiliga.
Inovativní léky se k pacientům dostávají stále pomalu a nově schválených je málo. Seminář Dostupnost inovativní léčby v České republice, který se konal 20. června 2019 v rezidenci Velvyslanectví USA, řešil, zda připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění skutečně urychlí přístup pacientů k inovativním lékům. A jakým způsobem nastavit, aby moderní léky byly dostupné pro větší počet pacientů s vážnými a vzácnými nemocemi.
S postižením odmalička velmi rychle zjistíte, že tahle země je pro zdravý.🙂 Ježiš, to by byl krásnej biják! Vzduchem by lítaly ambice, prachy, sny, design, děti, sportovní dresy, lahve na vodu a psi. A kam se tam vecpu já? Nikam. Protože optikou zdravého člověka budu nejspíš nezařaditelná, a tudíž neviditelná.
Třináct procent Čechů má zdravotní postižení. Podobný počet lidí jako má Praha obyvatel – přesně 1 152 000 – je tak kvůli svým zdravotním problémům dlouhodobě omezeno v běžných činnostech, nebo i jejich zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý posoudil lékař.
V době, kdy píšu tenhle text, jsou zhruba čtyři hodiny od chvíle, kdy stanu na potítku u svých drahých absolutorií (tedy pokud na mě do té doby nespadne strop, nezajede mě auto, nebo mě rovnou neklepne). Umím asi třetinu otázek a v době, kdy tento text vyjde, už bude oficiální fakt, že jsem své závěrečné zkoušky neudělal a pokusím se o ně v září.
Na začátku byl maličký dětský kufřík s injekcemi a fonendoskopem. Byl to dárek od tatínka, který se stal jejím prvním pacientem. „A už mi to zůstalo,“ říká Tetyana Sladovník – sestra I. chirurgické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Vše se odehrálo na Ukrajině, odkud se s rodiči a dvěma sestrami přestěhovala na konci 90. let do Čech. V Praze začala Tetyana chodit na druhý stupeň základní školy. Na otázky ohledně profesní budoucnosti odpovídala, že půjde
