Pobočka Revenia v Ostravě-Vítkovicích funguje od počátku června. Dobrou duší ostravské kanceláře je Naděžda Nováková. Dlouholetá šéfka místní Rosky a také loňská laureátka Ceny Olgy Havlové tu pracuje jako projektová manažerka.
Vlastně ne, vychutnávám si ji totiž bez cukru. Ale rozhodně si denně osladím život její vůní a chutí, požitkem z rituálu pití kávy, tou pohodou a klidem.
V úterý 18. září od 8:30 se uskuteční v hotelu Art Nouveau Palace Hotel (Panská 897/12, Praha 1) Breakfast briefing na téma Diversity – why to employ people with disability. Na semináři bude představena příručka Severské obchodní komory a Revenia – „Zaměstnáváte lidi se zdravotním postižením? Pak o diverzitě nemluvíte, vy ji žijete!“ Všichni, kteří se na jejím vzniku podíleli, podporují zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Mám takovej pocit, že se mi současná společnost pořád šťourá v děloze. Děti jako noví bohové, jejich hlášky, fotky a výchova jako zbraň hromadného ničení. Děti jako způsob sebeprezentace a ukázka toho, že jsme dospělí, zralí, obětaví, a hlavně máme smysl života. A bez dětí ne?
V této souvislosti jsem si vzpomněla na jednu příhodu: zazvonil u nás doručovatel pošty, měl doporučený dopis na naši adresu a ptal se mě, jestli umím psát. Mohla jsem říct tehdy tříletému synovci, aby převzetí podepsal. Říká se: „Kdo studuje, je pořád mladý.“ Myslím, že to je pravda, protože kdo neustále zapojuje mysl, cítí se fit.
V úterý 18. 9. 2018 od 16:00 hodin máte možnost navštívit veřejnou popularizační přednášku o roztroušené skleróze (chronickém zánětlivém onemocnění centrálního nervového systému), která se bude konat na půdě Akademie věd České republiky v Praze (Národní 3).
Jste mladý, krásný a úspěšný. Užíváte si života. Kalíte jak multivitamin. Najednou se vám ale začnou dít divný věci: třeba hůř vidíte, máte problémy s rovnováhou a tak. Ze začátku to přičítáte výše zmíněnému pokusu o to být multivitamin, pak přijde ještě pár eskapád, jdete k doktorovi, pak na magnetickou rezonanci a po ní vám sdělí: „Máte roztroušenou sklerózu…“
Jste mladý, krásný a úspěšný. Užíváte si života. Kalíte jak multivitamin. Najednou se vám ale začnou dít divný věci: třeba hůř vidíte, máte problémy s rovnováhou a tak. Ze začátku to přičítáte výše zmíněnému pokusu o to být multivitamin, pak přijde ještě pár eskapád, jdete k doktorovi, pak na magnetickou rezonanci a po ní vám sdělí: „Máte roztroušenou sklerózu…“
O stolici se nemluví. Oficiálně každý voní jako lilie, nebo to vůbec nedělá. Každý ale smrdí, logicky i stomik. Vývod tedy nic nezměnil. Akorát to, co bylo schované a řešilo se v kalhotách, vynesl pytel na povrch břicha. Sama jsem měla hroznou obavu, jak to s pytlem budu zvládat. Jestli už nebudu muset být doma navždy přivázaná k posteli, samovolně defekovat a čekat na zázrak. Co když budu smrdět, každý to o mně
V jednom ze svých předchozích sloupků jsem se zmínila o tom, že se nenazývám aspergerem (člověkem s Aspergerovým syndromem). Rozhodla jsem se dnes napsat, proč tomu tak je.
