Benefičním večerem vyvrcholil na Velikonoční pondělí další ročník sbírky Pomozte dětem. Tu pořádá Česká televize (ČT) a Nadace rozvoje občanské společnosti. Až do 29. dubna je také možné se zapojit prostřednictvím Peříčkového týdne.
Můžete si o tom vousáči z kříže myslet cokoliv a samozřejmě se nabízí si z něj nejrůznějším způsobem vystřelit. Ale jedno musím jako jeho kolega z mediální branže ocenit: věci, co dělal měly fakt obrovskej dosah.
Poznejte s námi zajímavé lidi, kteří se našli ve světě umění. Malují, fotí, modelují a tvoří. Nahlédněte do životů, ve kterých svou roli hraje i diagnóza roztroušené sklerózy (RS). Možná se dozvíte i věci, o kterých se běžně nemluví. Zjistíte, že autoři výstavy Cesta za duhou mají co říct, a také to dělají. Po svém. Pár řádky, jedinečným jazykem, několika obrázky, nebo i beze slov. S grácií i talentem. Tak se začtěte a nechte se strhnout.
Na návštěvě v ateliéru Via Roseta u kreativních sester Fulínových Krásně barevný a provoněný obchůdek Eliáš na rohu Vítězného náměstí a třídy Jugoslávských partyzánů v Praze 6 znají nejen celé Dejvice, ale i lidé ze vzdálenějších čtvrtí. Chodí sem nakupovat dárky. Jsou jich tu kvanta, vyskládané v regálech až do stropu, takže někdy je hodně těžké si vybrat. Že podobných krámků jsou v Praze mraky? Omyl.
Od cihly k výrobně, „hermelínu na kolečkách“ i vlastnímu bistru v Davli Je libo s česnekem, ořechy, s nivou, nebo dáváte přednost hermelínu naloženému s brusinkami, švestkami, olivami, či papričkami? Vyrábí je v Davli sociální podnik Portus Praha pod značkou Dobroty s příběhem. Celkem jich tu mají 14 druhů, nechybějí ani tradiční „utopenci“ a vymýšlejí další…
Scházíme se v centru Prahy nedaleko Staroměstské radnice. Je tu rušno a plno mladých lidí. Tak nějak by se možná dal charakterizovat život Jiřky alias Georgie Hejduk, která píše blog Jak se stávám ženou a angažuje se v několika projektech pro středoškoláky: Zastavme šikanu, Studentský summit, lidskoprávní olympiáda… Jak o sobě Jiřka uvádí na internetu: „letí[m] jako raketa svým neobyčejným životem“.
K oblíbeným kratochvílím fanoušků jakéhokoliv fikčního světa patří spekulace o tom, jaká je ta či ona postava zač, pokud to autor neuvedl. Zažila jsem diskuze o homosexualitě Albuse Brumbála i o postižení Suzanne Warren. A nedávno i o možném autismu Elle Woods z filmu Pravá blondýnka.
Jak komunikovat se zrakově či sluchově postiženými klienty, jak vypadají a jak fungují zvláštní pomůcky určené lidem s tělesným postižením, či jaké jsou možnosti speciální úpravy aut pro potřeby lidí s handicapem. To byla hlavní témata Dnů mobility.
Doneslo se mi, že dojíždět do práce je pro mě výhra, protože aspoň mám nějakou rehabilitaci. To fakt ne. Prací si na ni možná tak zajistím prachy, ale tím to hasne. Cvičím jinak a figuru se snažím udržet třeba tím, že mám na dveřích lednice fixou napsáno Manžel je novej větrník. Marně.
Role, kterou ztvárnil, se stala synonymem pro ideál detektiva. Mazaný člověk s nadhledem v baloňáku kouřící doutník, který je vždy o krok před ostatními, takový je poručík Columbo. A co jeho představitel Peter Falk?
