
Když se věci nenazývají doslovně #zOutu
Když mi byly asi čtyři roky, běžela v televizi upoutávka na Růžového pantera. Mé já si řeklo: „Jé, kreslené zvířátko, to musím vidět!“ a zeptala jsem se táty, jestli se smím na tento film koukat. Povolil mi to, a tak jsem se jednoho večera posadila na gauč a sledovala program.











