Joffrey kulhat může, Angelika nesmí mít ani jizvičku #perplexveměstě

Představte si slečnu, která se při intelektuálně masochistické chvilce zeptá vzdělaného a empatického člověka na to, proč má čelit tomu, že rodiče jejího partnera ji berou jako prohru.  Teda ne přímo ji, ale fakt, že má handicap. Ten je kdovíproč na pomyslném seznamu toho, čím by partnerka oplývat rozhodně neměla. Hned vedle nechuti vařit, uklízet, chválit, pracovat, nebo naopak chuti holdovat prostopášnostem, alkoholu a drogám.  Diskuse je z toho

Více »

Bílým šumem navodíte spánek a zlepšíte soustředění

V noci se převalujete a místo spánku přemýšlíte o nesmrtelnosti brouka? Nesnesete absolutní ticho při usínání? Máte doma miminko, které špatně spí? Trpíte zdravotními problémy, které zhoršují kvalitu spánku? Pokud na některou z otázek odpovíte ANO, bez zaváhání vyzkoušejte bílý šum! Je dost pravděpodobné, že se stane nedílnou součástí vašich spánkových rituálů. Pokud je vám pojem bílý šum povědomý, není divu. Dřív se dětem při uspávání pouštěl fén nebo vysavač. Doba však pokročila

Více »

Člověk musí před sebou mít cíl, jinak zleniví

S Janem Figielem se známe necelé dva roky. Poprvé jsme se setkali při výšlapu ostravské Rosky (Roska sdružuje pacienty, kteří trpí roztroušenou sklerózou, pozn. red.) na Prašivou v květnu 2021. Beskydský vrchol nám dal oběma zabrat. Při čekání na autobus a zpáteční cestě jsme se dali do řeči a zjistili jsme, že oba bydlíme na Slezské Ostravě a máme i společného známého – včelaře. V autobusu, který vezl výletníky z ostravské Rosky na Prašivou loni v květnu,

Více »

Třicítka #schíza

Letos mi bude třicet. A jsem v bodě, kdy se rozhoduji, jak dál. Bilancuji. Ohlížím se za uplynulými deseti lety, kdy začala moje dospělost. Stihla jsem odmaturovat, vystudovat vysokou, získat první „serióznější“ práci, navázat nová přátelství. Asi se shodneme, že věk mezi dvaceti a třiceti je náročný; ač někteří rádi říkají, že v pětadvaceti „jsme přece mladí a jen si užíváme“. Faktem ovšem je, že v tomto věku nejčastěji dokončujeme vzdělání

Více »

Velikonoční zastavení #sportsman

Velikonoce jsou svátky mnoha barev, chutí i příležitostí. Někdo je neslaví vůbec, jiný peče beránka, zdobí vajíčka, setkává se s rodinou nebo zajde do kostela. Osobně tradiční zvyklosti tolik nevyhledávám, ani pomlázku u nás nenajdete. Odmalička mě fascinovala spíš duchovní stránka Velikonoc, které považuju za vrcholnou spirituální cestu naděje. Součástí této cesty je paleta malebně pojmenovaných dnů. Ať už jde o Květnou neděli, Šedivé úterý, Škaredou středu, Zelený čtvrtek

Více »

Defilé předsudků: superčlověk, člověk   a podčlověk #4fantazie

Když někdy přemýšlím o různých lidských hodnotách, ve vzácných chvílích se moje fantazie vytočí do vyšších obrátek. Samozřejmě, moje fantazie jsou zcela mimo realitu. Na mimoně už mám i úřední certifikát, takže není pochyb o tom, že i dnešní fantazie budou pořádná magoří jízda. V minulosti jsem si vysloužil poměrně dost různých přezdívek: od magora až třeba po ezodebila. Ale musím zároveň připustit, že být bláznem může mít aspoň jednu výhodu –

Více »
Hana Navrátilová - foto portrét a dekorace

Dělám figurky jako poděkování lidem, mám na ně obrovské štěstí

Rozprostře se po celé kuchyni a neobejde se bez nůžek, kleští, lepidla, tavné pistole a plstící jehly. Kdyby figurku z polystyrenu nebo velké kartonové špulky dělala naráz, trvala by jí necelou hodinu. Svými dekoracemi vždycky potěší ty, co si je pořídí a vystaví, ale s takovým zájmem nepočítala. Původně si chtěla jen vyčistit hlavu, vidět za sebou nějaký výsledek a procvičit ruce a prsty, kterým skoro třicet let dává zabrat roztroušená skleróza. A teď je z toho trochu

Více »

Jak jsem si málem spletla stárnutí s mrtvicí #nechbroukažít

Poslední dobou se mi s tělem dějí prazvláštní věci. Vážně. Že jsem vždy byla výkonný chabrus, o tom žádná. Ovšem od minulého roku pravděpodobně sama sebe zkouším, co vydržím. Hlavně nevím, kde pátrat, netuším, co vlastně mému organismu chybí natolik, že se vzpouzí intenzivněji a častěji, než bývalo běžně zvykem. A někdy se stane, že se ty pochybnosti zvrhnou v dost černý humor. Alespoň není nuda. Od loňského covidu se mě jako

Více »

Ta ho uhnala na co, simtě? #perplexveměstě

Na peróně míjím dvojici. On na pohled zdravej, ona ne. Drží se za ruce a on jí občas dá pusu do vlasů. Na peróně míjí dvojici spousta dalších dvojic i lidí, co spárovaní nejsou. Na peróně občas míjí dvojici někdo, kdo míjet zapomene. Stojí, čumí a nechápe. Jako by bylo co chápat. Lidi odjakživa fascinuje soukromej život těch druhých. Dá se v něm přehrabovat a zjišťovat si, jak jsme na

Více »