Patříte mezi pacienty s roztroušenou sklerózou (RS) a cítíte únavu, která vás omezuje v běžném životě? Přidejte se do 12týdenního programu relaxačních cvičení, který probíhá zcela online a byl navržen speciálně pro osoby s RS. Program je vhodný i pro mimopražské!
Spánek je téma, o kterém bych mohl debatovat dlouhé hodiny. Nepatřím totiž mezi šťastlivce, kteří dokáží „zabrat“ krátce po zalehnutí. O tom, že bych třeba při cestování busem prospal noční cestu někam k moři, jak to dokáže moje manželka, o tom si můžu nechat jen zdát.
Za těch skoro třicet roků, co se potýkám s roztroušenou sklerózou, se to moje spaní zhoršilo. Takže si občas „pomáhám“ i pilulkami. Ale nespavostí trpí dneska každý druhý, tak z toho až takovou vědu dělat nechci. Abych měl to spaní lepší, vyzkoušel jsem snad všechno. Nastudoval jsem na internetu rady pro špičkové americké armádní bojové jednotky, jak usnout do minuty nebo tak nějak to bylo míněno. Ty jsem svého času zkoušel i v praxi. Výsledkem bylo, že jsem po hodinovém převalování zlostně vykročil do kuchyně, abych „vybílil“ ledničku, což je metoda, jak se trochu zklidnit.
Zemřel vám blízký a je pro vás obtížné se s touto situací vyrovnat? Poradna pro pozůstalé Hvězda, která je součástí brněnského Hospice sv. Alžběty, vám může pomoci prožít emoce spojené se ztrátou blízkého člověka a vyrovnat se s nimi. Tato záslužná služba je otevřena všem lidem, kteří ji potřebují. Není tedy třeba, abyste byli stávajícími nebo dřívějšími klienty jiných služeb hospice. Poradenství je poskytováno zdarma.
Už několik let žije Luděk Kopa s diagnózou chronická lymfocytární leukémie (CLL) – zhoubného onemocnění krvetvorby. Podstoupil dvě biologické léčby i transplantaci kostní dřeně. Přestože doufal, že se nemoc nevrátí, stalo se. Únava, oslabená imunita a nejistota se staly součástí jeho života. Ale nevzdal to, nemoc ho nezastavila. Pěšky projde 300 kilometrů přes Beskydy a Bílé Karpaty.
Milujete svět čaje a zajímáte se o oblast ekologického zemědělství? V tom případě neváhejte a vydejte se do Čejkovic u Hodonína, kde sídlí přední výrobce biočajů a biokoření SONNENTOR. V rámci turistického projektu Bylinkový ráj se během zážitkové exkurze seznámíte s fungováním a principy firmy, zažijete na vlastní kůži svět bylin a koření a nahlédnete do principů udržitelného podnikání. Ročně sem zavítá přes 50 000 návštěvníků! Ani já tak nemohl zůstat pozadu a při té příležitosti jsem zmapoval bezbariérovost objektu.
Existují určitá slovní spojení, jejichž účelem není nic jiného, než aby vás ponížila. Jsou to například takovéto věty: „Máš rozum?!“, „Pochopil jsi to vůbec?!!“, „Jak může být někdo tak hloupej?!“, „Ničemu nerozumíš!“
Brouk ve vlastní šťávě. Dušený, pečený. Někdy už bez šťávy, rovnou vařený nebo smažený. Skoro to vypadá, že jsem na dovolenou odletěla na jiný kontinent, kde jsem ochutnávala místní speciality. Kdepak! Ale už delší dobu si jako takový brouk připadám.
Stav, při kterém to ve mně pořádně kypí a probublává, zároveň vlastně uhasíná, není následkem pouze vyčerpávajících veder a prudkých barometrických změn. Mám pořádného brouka v hlavě i na duši. Zkrátka – rozmarné (nejen) léto.
„Tak snad půjdete dál!“ vyštěklo plexisklo.
„Dobrý den,“ odpovím do místnosti a zkouším si nevyčítat, že mám ve zvyku nejdřív klepat. Rozhlídnu se, usadím a věci položím na zem.
„Nedávejte tu tašku pryč, doklady budete ještě potřebovat!“
Škoda, že tu nejsou luxfery, ty by mě tak nedirigovaly. Po chvíli rozeznám hlavu úřednice, co pro své povolání položí život. Ten můj teda určitě.
„E-mail, nebo telefon?“
Na občanku? Ani jedno! „Prosím neuvádět.“
Sociální podnik CHCEŠ – MŮŽEŠ, s.r.o., který pojmenovali podle citátu úspěšného podnikatele Tomáše Bati, vznikl jako dceřiná společnost Letokruhů, o.p.s. v dubnu 2021, aby nabídkou svých služeb (rozvoz obědů, nákupy, úklidy, praní prádla, dovoz automobilem) doplňoval činnosti Pečovatelské služby. Společně se oběma firmám daří pomáhat seniorům a lidem se zdravotním postižením, aby mohli žít doma.
Zpočátku to vypadalo nevinně a banálně – nastydla jsem. Logické, když si léto vzalo dovolenou a odplulo někam za hory. Tělo nebylo na chlad, studený vítr a tajfuny připravené, a tak začalo stávkovat. Zachumlala jsem se do deky a přizvala partnera a fenku, aby odpočinek nebyl tak osamělý. Ochotně se přidali. Koneckonců byla neděle – čas odpočinku. Křesťané trvají na tom, aby člověk, stejně jako Bůh, sedmý den odpočíval. Posílena tímto požehnáním shora jsem si nedělní povalování dovolila.
