S vývojem okolních událostí a poněkud zvrhlou morálkou je pro mě čím dál těžší věřit v lidi a lidské dobro. Vlastně si říkám, co ještě přijde. Přitom si dávno myslím, že už je všeho přespříliš… Ale pak stačí jeden vydařený den, kdy nepotkám jen vyšinutce nebo hulváty, a znovu doufám. V takové dny se těším z toho, že to s námi ještě není úplná katastrofa.
Před lety jsem se rozhodla osvojit si odrostlé odložené štěně. Dnes si říkám, že si ona vybrala a ochočila mě. Vždyť kdo by jí nepodlehl… Byla to osmiměsíční neposedná fenka, u které se příroda nemohla rozhodnout, a tak ji hlavu a nohy vybarvila béžovo-bíle a zbytek vyčernila. Nejvíc mě dostaly její oči s dokonalými očními linkami, permanentními. Tohle všechno a mnohem víc je moje Ajša.
Dlouhá léta jsem patřil mezi ty, kteří se v čajové kultuře doslova ztrácejí. Sáčkový čaj jsem s železnou pravidelností přelouhoval nebo jsem ho ani nezalil, čímž vznikla stoprocentní „suchá verze“. U sypaného čaje jsem pro změnu málokdy odhadl poměr vody a čaje, a výsledný nápoj se tak nedal pít. Případně jsem na něj úspěšně zapomněl a vypěstoval si tím v hrnku nevzhlednou plíseň. Na základě těchto negativních zkušeností byl čaj na chvostu mých zájmů.
Na některá poprvé se zapomenout nedá, a to ani nemusí být májová.
Mělo mě varovat, že „Zásilkovna funguje lépe s aplikací“, ale nevarovalo. Ani mi nepřišlo divný, že se před tou obří červenou vymožeností sem tam komíhá zmatenej a frustrovanej člověk, co na ni dost nepřítomně zírá, pokud teda už nekope. Přičítala jsem to bohaté nabídce alkoholu v prodejně opodál.
Protože se mi zdá, že o různé negativistické nebo katastrofické zprávy v médiích není nouze, říkal jsem si, že bych mohl zkusit napřít svou pozornost k něčemu pozitivnímu. A napadlo mě pokusit se popřemýšlet třeba o harmonii. Harmonie pro mě osobně znamená soulad, a to soulad různých protikladů. Naše mysl je velmi dobře naučená pracovat v protikladech: je – není; pravda – nepravda; 0 – 1; zapnuto – vypnuto… To jsou protikladné
Velmi mírná zima a teplé i slunečné jaro uspíšily letos vegetační vývoj zhruba o měsíc. Například ovocnáři uvádějí, že sklízet by letos mohli minimálně o tři týdny dříve, než bývá běžné. Pokud by vydržel stávající ráz počasí, mohli by třeba ovocnáři sklízet rané třešně už koncem května. Jak ale zároveň ovocnáři upozorňují, bude záležet na dalším průběhu počasí.
Každý si umíme postavit hlavu. Trvat si na svém s okázalou urputností. Letošní jaro mi znovu potvrzuje, že tvrdohlavý dokáže být nejen živý tvor, ale stejně tak třeba diagnóza a počasí.
Psalo by se o něm mnohem líp.
Kdyby byl handicap jako traktor, většina lidí by chápala, že traktorista a traktor nejsou jedno, i když taky umí zvorat kdeco. Málokdo by předpokládal, že traktorista stráví kvůli traktoru zbytek života výhradně v holinách ve stodole a na poli.
Pravá depka
Když zoufalý křik ozývá se z nitra,
když nechceš zažít dnes,
natož pak zítra.
Když nebaví tě být sám ani s druhým
a cítíš se být přízrakem svým pouhým.
Když smrtkou oblečen jsi smutečně,
už znáš svůj osud. Skutečně?
Jak vypadá jeden můj typický den?
To se mě opakovaně ptají novináři i úřady.
Přitom by sami neuměli odpovědět. A ani nemusí. Nás se tak však ptá kdekdo. Protože jsme „speciální“.
Ale ani u nás typický den neexistuje.
Všední den je jiný než svátek, je různá roční doba a počasí a je nám dobře, nebo hůř.
